Průzkum provedený letos v květnu ve všech 28 unijních zemích navazoval na obdobnou anketu z roku 2015.
Největší rozdíly zjistil Eurobarometr v toleranci k lidem s odlišnou vírou. Více než dvě třetiny obyvatel EU (69 procent) si podle ankety dokážou představit, že by prezidentem či premiérem byl člověk vyznávající menšinové náboženství. To je o 13 procentních bodů více než před čtyřmi roky.
Lidi z odlišného etnika či s menšinovou sexuální orientací si v čele státu či vlády dokáže představit 65, respektive 64 procent účastníků ankety, což je shodný nárůst o deset bodů. Ženy ve vrcholných politických pozicích jsou představitelné pro 88 procent respondentů, zatímco před čtyřmi lety to bylo 81 procent.
Větší toleranci dávali lidé najevo i při odpovědích na otázku, koho si dovedou představit jako svého kolegu v zaměstnání. Za nejméně problémové skupiny rozdělené podle etnik, věku, náboženství a sexuální orientace považují bělochy, mladé lidi a křesťany. Na opačném konci ankety skončili muslimové, transgenderové osoby a Romové.
Právě u Romů však od posledního průzkumu tolerance vzrostla nejvíce - zatímco před čtyřmi lety si je dovedlo jako spolupracovníky představit 54 procent lidí, nyní je to o deset procentních bodů víc. Devět procentních bodů přibylo i dalším dvěma zmíněným skupinám.
Romy zároveň vnímají obyvatelé unijních zemí jako nejvíce diskriminovanou skupinu. Výrazně znevýhodňováni jsou podle 61 procent lidí.
Just published a new Special Eurobarometer 493 on Discrimination.
— EuroBarometer (@EurobarometerEU) October 24, 2019
An important share of Europeans believe that discrimination is widespread in their country. Perceptions vary depending on the ground of discrimination and between EU Member States.https://t.co/ebMil4pYDB pic.twitter.com/ml2v1PwsJC
Příslušníky etnických menšin společnost široce diskriminuje podle 59 procent respondentů, lidi s okrajovou sexuální orientací pak podle 53 procent. Při posledním průzkumu před čtyřmi lety to bylo 64 a 58 procent, diskriminaci Romů tehdejší průzkum nehodnotil.
Poklesl i počet lidí vnímajících výraznou diskriminaci náboženských menšin (z 50 na 47 procent), postižených (z 50 na 44 procent) či na základě pohlaví (ze 37 na 35 procent).