reklama

Průzkumy týkající se pocitů obyvatel České republiky vůči jejich státní příslušnosti provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění od roku 2001. Jenom v letech 2001 a 2005, kdy se konaly první dva průzkumy, byla hrdost lidí větší než letos. V roce 2001 cítilo pocit hrdosti, že jsou občany České republiky, 54 procent dotázaných a v roce 2005 to bylo 57 procent lidí. Následně se na řadu let propadl podíl lidí cítících hrdost pod 50 procent. Nejníže byl v roce 2013, kdy činil 39 procent.

Stud za to, že jsou občany Česka, pociťuje velmi malá část Čechů. V letošním průzkumu vyjádřilo stud šest procent lidí a nejmenší byl podíl stydících se lidí v roce 2001, kdy činil čtyři procenta. Nejvyšší byl naopak v roce 2012, kdy se za české občanství stydělo 18 procent dotázaných.

Hrdost na to, že jsou občany České republiky, vyjadřovali častěji důchodci a lidé s vysokoškolským vzděláním. Z příznivců politických stran byl větší podíl lidí vyjadřujících hrdost mezi voliči hnutí ANO.

Ačkoli hrdost na české občanství vyjadřovala v minulých letech často méně než polovina lidí, naprostá většina Čechů by podle všech dosavadních průzkumů CVVM nechtěla žít nikde jinde než v Česku. Kdyby si lidé mohli vybrat jakoukoli zemi, tak by podle letošního průzkumu 77 procent Čechů chtělo žít v České republice. To je největší podíl dotázaných, kteří by si vybrali Česko, za dobu, kdy se CVVM na tuto otázku v průzkumech ptá. V jiné zemi by chtělo žít pouze 16 procent Čechů.

Navzdory tomu, že v současnosti převažují lidé hrdí na české občanství, je ale stejně jako v předchozích letech jen menšina Čechů ochotna stát bránit ve válce. Lidí, kteří by dobrovolně bránili Českou republiku v případě vojenského ohrožení, je podle letošního průzkumu 33 procent. Podobná byla situace i v předchozích letech. Největší podíl lidí, kteří by Česko bránili, byl v roce 2005, a to 37 procent.

Průzkum provádělo CVVM v období od 5. do 20. října. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel České republiky starších 15 let.