Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o dodatečném vyplacení pěti milionů rublů (asi 1,2 milionu Kč) rodinám vojákům, kteří zahynuli během operací na Ukrajině či Sýrii. V případě, že voják utrpí zranění, budou mu vyplaceny dodatečné tři miliony rublů (asi 740.000 Kč). Oznámil to dnes list Kommersant s odvoláním na komuniké Kremlu.
Ruská armáda dnes vyhlásila dočasný klid zbraní u ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha, aby umožnila odchod civilního obyvatelstva. Ostřelování oficiálně odpoledne opět zahájila, ovšem podle ukrajinských úřadů příměří nedodržovala ani během jeho trvání, a evakuace tak byly odloženy. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že odchodu civilistů zabránili ukrajinští "nacionalisté". Ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé od zahájení invaze na Ukrajinu navštívil zahraniční lídr, izraelský premiér Naftali Bennett.
Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken je přesvědčený, že Ukrajina může časem ve válce s Ruskem zvítězit. Není podle něj ale jasné, jak dlouho bude konflikt trvat, řekl v pátek v rozhovoru se stanicí BBC. Obává se však možného vyhrocení bojů, ruské jednotky si podle něj na Ukrajině počínají stále brutálněji.
Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou budou pokračovat třetím kolem v pondělí. Na svém facebookovém účtu o tom informoval jeden ze členů ukrajinského vyjednávacího týmu, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija.
Od začátku ruského útoku na Ukrajinu z této země uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí. Uvedla to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na základě údajů, které sdělily země sousedící s Ukrajinou. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí. S dosažením počtu milionu a půl uprchlíků počítá do konce víkendu.
Ze zhruba šedesátitisícového ukrajinského města Irpiň se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva. Město, které se nachází zhruba 25 kilometrů od ukrajinské metropole, ostřeluje ruská armáda a část obyvatel nemá přístup k tekoucí vodě, elektřině či plynu, napsal dnes španělský deník El País.
Za naprosto správné považuje ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Tvrdí, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly.
Vytvoření alespoň částečné bezletové zóny na Ukrajině je podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) hlavním tématem, které se snaží prosadit s partnery ze zahraničních parlamentních výborů. Ženíšek to dnes uvedl na twitteru s odkazem na možnost vytvořit bezletovou zónu alespoň nad humanitárními koridory, která by omezila dopady ruské agrese proti Ukrajině na civilní obyvatele.
Do vlasti se vrátilo 66.224 Ukrajinců, aby se zapojili do bojů proti ruské armádě. Na twitteru to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o zhruba 10.000 vojáků, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Číslo je o zhruba 900 vyšší než v pátek, nelze ho ale nezávisle ověřit. Kyjev vlastní ztráty neuvádí. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už přes 100.000 lidí. Do dnešního rána to bylo 101.529 osob, informoval ČTK mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka. Podle dřívějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejvíce lidí z Ukrajiny utíká přes ukrajinsko-polskou hranici.
Oleksandra se spolu se svými čtyřmi psy od začátku ostřelování východoukrajinského Charkova ruskými vojsky ukrývá v koupelně svého bytu. Pětadvacetiletá žena pravidelně volá své matce, která žije v Moskvě. V rozhovorech ji ale nedokáže přesvědčit o nebezpečí, které jí hrozí, a to ani když jí posílá videa těžce ostřelovaného rodného města.
Během dne se hlavní úsilí ruských invazních jednotek soustředilo na obklíčení Kyjeva. Podle agentury Unian to dnes večer sdělil generální štáb ukrajinské armády, podle něhož obránci metropole ofenzívu nadále odrážejí. Boje zuřily i na dalších místech v zemi, ruské síly obklíčily a bombardovaly několik měst, píše Reuters,
Ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu byl vrcholem nezodpovědnosti, řekla dnes mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. USA také vyšetřují, zda se Rusko nedopustilo na Ukrajině válečných zločinů, zatím však v této věci nedošly k závěru. Washington podle mluvčí rovněž uvažuje o způsobech, jakým by mohl přerušit import ruské ropy a zároveň snížit dopady takového kroku na světové zásoby a zákazníky.
Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily. Prohlásil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Bruselu zasedl k mimořádnému společnému jednání se svými kolegy ze zemí Evropské unie.
Svět se podle Spojených států v noci na dnešek jen těsně vyhnul jaderné katastrofě, když vypukly boje mezi ruskými a ukrajinskými vojáky o Záporožskou jadernou elektrárnu, při nichž vzplála jedna z budov v komplexu. Na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN to dnes zdůraznila velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová a vyzvala Rusko, aby z elektrárny stáhlo svoje vojáky a podobná zařízení už do konfliktu nezatahovalo.
V Rusy ostřelovaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo, upozornil dnes podle Reuters starosta města Vadym Boječenko. Ve vystoupení přenášeném televizí Ukrajina 24 požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít. Mariupol již pátý den čelí útokům ruských sil, poznamenal Reuters.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Zároveň podle agentury Reuters podpořila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat. Rezoluci, kterou předložila Ukrajina, podpořilo 32 členů UNHRC, 13 se zdrželo a Rusko a Eritrea byly proti.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Rusko si uvědomuje, že vojenskou cestou nedosáhne stanovených politických cílů na Ukrajině, a tak začíná při rozhovorech postupně zmírňovat své požadavky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. První dvě kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači se uskutečnila v pondělí a ve čtvrtek v Bělorusku, třetí kolo má následovat co nejdříve, napsala agentura Unian.
Rusko se bude dál rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Během ceremonie vztyčování vlajky na nové ruské lodi Maršal Rokossovskij, která má zajistit zásobování Kaliningradu, ruské enklávy na březích Baltu, apeloval na sousední státy, aby nestupňovaly napětí a nepřijímaly sankce, ale aby normalizovaly vztahy s Ruskem.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze už přes 90.000 osob. ČTK o tom dnes informovalo slovenské policejní prezidium. Podle něj bylo ráno odbavovaní lidí na hraničních přechodech s Ukrajinou průběžné. Jen malá část uprchlíků zůstává na Slovensku.
Při ruském raketovém útoku byl v úterý poškozen honorární konzulát ČR v Charkově. Na svém webu to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí. Konzul Oleg Čigrinov i jeho asistent jsou v pořádku a neutrpěli zranění.
22. května 2026 21:54
22. května 2026 20:32
22. května 2026 19:20
22. května 2026 18:31
22. května 2026 17:19
22. května 2026 16:05
22. května 2026 14:52
22. května 2026 14:03
22. května 2026 13:16
22. května 2026 12:28
22. května 2026 11:30
22. května 2026 10:44
Nepříjemný incident řeší jedna z rozhlasových stanic ve Velké Británii. Chybně totiž v tomto týdnu odvysílala zprávu, že král Karel III. je po smrti. Panovník přitom ve stejnou chvíli byl v jedné ze zemí Spojeného království. Na incident upozornil deník Guardian.
Zdroj: Lucie Podzimková
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
