Ukrajina může rozhodně nad Ruskem zvítězit, řekl šéf americké diplomacie Blinken

USA rovněž chtějí zabránit případnému rozšíření konfliktu za hranice země, uvedl Blinken.

Na otázku, zda Ukrajina může v bojích s výrazně silnější armádou vyhrát, řekl Blinken: "Časem rozhodně". "Nemůžu vám říct, jak dlouho to bude pokračovat. Nemůžu vám říct, jak dlouho to bude trvat," řekl Blinken, podle nějž Ukrajinci ukazují "výjimečnou houževnatost" a těžko si lze představit, že by si je Rusko dokázalo podmanit, aniž by je neustále utlačovalo.

Válka na Ukrajině podle něj nejde podle plánu ruského prezidenta Vladimira Putina. "Pokud je záměrem Moskvy nějakým způsobem svrhnout (ukrajinskou) vládu a dosadit místo ní loutkový režim, tak to 45 milionů Ukrajinců odmítne," dodal Blinken.

Mezinárodní komunita je podle něj odhodlána pomoci Ukrajině a také "vyvinout trýznivý tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku, pro kterou se rozhodlo a kterou začal Vladimir Putin".

Zopakoval však dřívější vyjádření americké administrativy, podle nějž cílem USA není změna režimu v Rusku. "O to neusilujeme a každopádně to nezáleží na nás. O svém vedení si musí rozhodnout Rusové," řekl. "Ruskému lidu bych vzkázal následující: Jak jen může tato agresivní válka sloužit vašim zájmům, vašim potřebám?" dodal šéf americké diplomacie.

USA se podle něj obávají nárůstu ničivých následků války pro Ukrajince. "Jsme svědky toho, že jde Rusko po kritické infrastruktuře, odpírají Ukrajincům vodu, odpírají jim elektřinu, odpírají jim vytápění. Tyto metody jsou bohužel za Putina součástí ruské příručky. A domnívám se, že toho ještě uvidíme víc," řekl.

Rusko se stalo terčem hlasité kritiky poté, co se ze čtvrtka na pátek rozhořely boje v Záporožské jaderné elektrárně, kterou následně ovládli ruští vojáci. Starosta města Mariupol rovněž oznámil, že je tento strategicky významný přístav pod ruskou blokádou a lidem se tam nedostává vody, elektřiny, tepla a dochází zásoby jídla. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že po dohodě s Ukrajinou dnes dočasně zastaví palbu v okolí města a ustaví humanitární koridor, aby mohli obyvatelé města odejít.

Blinken slíbil 2,5 miliardy dolarů na humanitární pomoc

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena požádala Kongres, aby uvolnil 2,5 miliardy dolarů (58,9 miliardy korun) na humanitární pomoc v Polsku a na Ukrajině. Dnes to při návštěvě polského Řešova řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten se později na hranicích sešel i se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, který znovu žádal o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. To Západ odmítá.

Řešov (Rzeszów) leží na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou, přes které od začátku ruské invaze přešlo podle polských úřadů 787.300 lidí hledajících bezpečí. Po setkání se svým polským kolegou Zbigniewem Rauem Blinken řekl, že "Polsko v nynější krizi odvádí nepostradatelnou práci", a vyzdvihl bezpečnostní podporu, jakou Varšava poskytuje Kyjevu. Země Severoatlantické aliance dodávají ukrajinské armádě zbraně, z nichž velká část míří přes polské území.

Šéf americké diplomacie se pak přesunul přímo na polsko-ukrajinskou hranici, kde jednal se svým ukrajinským protějškem mimo jiné o dalších sankcích proti Rusku a dodávkách zbraní. "Doufám, že Ukrajinci si to vyloží jako jasný vzkaz, že máme přátele, kteří za námi stojí, a to doslova," citovala Kulebu agentura Reuters. Ukrajinský ministr si ale také postěžoval, že NATO stále odmítá požadavek Kyjeva na vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což podle něj způsobí další oběti v řadách civilního obyvatelstva.

Rau ujistil, že Polsko ze země zasažené konfliktem bude i nadále přijímat lidi bez ohledu na jejich původ nebo náboženství. Řekl také, že Polsko neuzná žádné teritoriální změny, které vznikly v důsledku "nevyprovokované, ilegální agrese", a že se Varšava bude zabývat zločiny, jichž se Rusko údajně dopustilo na ukrajinském území. "Způsob, jakým Rusko útok vede, a snahy o zlomení ukrajinského odporu prostředky, které terorizují obyvatelstvo, v rámci kterých se stříli na obydlené oblasti, jaderné elektrárny i civilní vozidla - to je jasné porušení mezinárodního práva," řekl Rau.

Rusko uvádí, že na Ukrajině vede "speciální vojenskou operaci", jejímž cílem je demilitarizace a "denacifikace" sousední země.

Témata:  Antony Blinken,  válka na Ukrajině,  Ukrajina