Praha – Téměř celá Evropa se baví videi, která si utahují z amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jak jsme vás již informovali, různé satirické snímky už vznikly třeba v Německu nebo Nizozemí. Ani Česká republika ale nezůstává pozadu.
Praha - Česká lidová tvořivost je stejně tak nezměrná, jako proslavená. Satira se vzhledem k naší historii stala součástí každodenního života a nevyhýbají se jí ani čelní političtí představitelé. Jedním z nejčastějších terčů šprýmů a vtípků je ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, na kterého si tvůrci vtipů a humorných obrázků vzpomenou s každou jeho kauzou.
Praha – Obchodní řetězec Lidl dal jasně najevo,že nenávistným komentářům neustoupí. Verbální útoky začaly kvůli novému letáku, ve kterém se objevuje mužský model černé pleti. K celé věci se vyjádřilo také několik politiků, Češi už také vymysleli celou řadu vtipů týkajících se celé této „kauzy“.
Washington – „Víte, proč Donald Trump zvítězil ve volbách? Protože ho volil Chuck Norris.“ To je jen jeden z celé řady vtipů, které se na internetu objevili poté, co byly oznámeny výsledky amerických prezidentských voleb.
Do boje proti Islámskému státu se zapojují nejen vojáci, ale i různí zpravodajci, špioni a dokonce i hackeři. A jak ukazuje server The Economist svou troškou do mlýna přispívají i baviči a karikaturisté – často přímo z míst, která džihádisté okupují.
Londýn – Zatímco bruselští politici truchlí a odpůrci Evropské unie oslavují, lidé se děním kolem brexitu dobře baví. Už během kampaně před referendem se na sociálních sítích objevovaly vtipné obrázky a komentáře. A jak se zdá, humor lidem nedošel ani po zveřejnění výsledků všelidového hlasování.
4. června 2026 21:57
4. června 2026 20:44
4. června 2026 19:41
4. června 2026 18:38
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Zdroj: Jiří Hrubý
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
