Baltské moře plné válečných lodí: NATO reaguje na ruské sabotáže, Moskva chce přístup k oceánu

Baltské moře hraje klíčovou roli v bezpečnostní architektuře Evropy i Ruska. Na jeho dně se nachází strategické podmořské kabely, které zajišťují nejen internetové propojení, ale rovněž energetickou infrastrukturu. Hladina Baltského moře je důležitou obchodní tepnou, kterou denně proplouvají stovky lodí, a jeho pobřeží je atraktivním cílem turistů z celého světa.

Poměrně mělká vodní plocha je obklopena devíti státy – osmi členy EU a/nebo NATO (Dánsko, Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Švédsko) a Ruskem, což činí z Baltského moře geopoliticky citlivé území.

Význam této oblasti je dále podtržen přítomností strategicky důležitých přístavů a námořních tras. Pokud budeme jmenovat města více než stotisícová, jde například o ta ruská Petrohrad a Kaliningrad; švédský Stockholm; lotyšskou Rigu; finská Helsinky, Espoo, Oulu a Turku; polská Gdaňsk, Štětín, Gdyni; estonský Tallinn; německá Kiel, Lübeck a Rostock; a litevskou Klapéidu. Důležitých přístavů se ale na jeho pobřeží nachází desítky.

Pro Ruskou federaci má Baltské moře specifický význam, neboť slouží jako klíčová spojnice mezi Kaliningradskou oblastí a Petrohradem. Kaliningrad, izolovaný od hlavního území Ruska, je důležitým vojenským a logistickým bodem, jehož přístupnost závisí na námořních trasách vedoucích právě Baltským mořem.

Incidentů přibývá

V listopadu loňského roku evropští představitelé řešili zjevnou sabotáž dvou podmořských internetových kabelů mezi Litvou a Švédskem a narušení kabelu mezi Finskem a Německem. „Národní jednotka proti mezinárodnímu a organizovanému zločinu zahájila předběžné vyšetřování podezření ze sabotáže kvůli přerušeným kabelům,“ informovala švédská prokuratura podle americké stanice CNN. Zahájení vyšetřování potvrdil také finský Národní úřad pro vyšetřování.

Tento případ se napříč médii táhl celý měsíc. Americký list Wall Street Journal těsně před Vánoci oznámil, že čínské úřady umožnily evropským vyšetřovatelům v doprovodu čínských úředníků vstoupit na palubu lodi podezřelé z této sabotáže. Loď Yi Peng 3 byla několik týdnů blokovaná plavidly pobřežní stráže a válečnými loděmi NATO.

Během Vánoc následovalo porušení ještě dalšího kabelu, načež finské speciální jednotky převzaly kontrolu nad lodí Eagle S.. Ačkoli plula pod vlajkou Cookových ostrovů, tak finské úřady a Evropská unie varovaly, že Eagle S. je součástí „stínové flotily“ ruských tankerů, které pomáhají tamnímu režimu obcházet sankce.

Takzvaná stínová flotila se skládá z často stárnoucích plavidel, které plují bez západního pojištění a jejich vlastnictví je neprůhledné. Pravidelně mění názvy a národní registrace.

Vojenská přítomnost se posiluje

Šéf aliance Mark Rutte podle stanice ABC News koncem minulého týdne prohlásil, že „NATO posílí svou vojenskou přítomnost v Baltském moři“.

Vydatnou podporu slíbilo Švédsko, nejnovější člen aliance. Země do Baltského moře nasadí tři válečné lodě a letoun pro radarový průzkum. „Tyto válečné lodě jsou umístěny pod velením NATO a slouží k vytvoření lepších podmínek pro obraz námořní situace v Baltském moři,“ popsal švédský premiér Ulf Kristersson.

Estonci a Finové rozhodli o podpoře tohoto úsilí už dříve a pod jejich dikcí bude v moři fungovat hned desítka plavidel NATO. Konkrétně Helsinky budou navíc v úterý hostit summit členských států NATO s přístupem k Baltskému moři. Ten se má zabývat regionálními bezpečnostními hrozbami. Podle serveru Kyiv Independent to oznámila kancelář finského prezidenta.

Zvýšená vojenská přítomnost NATO platí i pro Finský záliv, který je pro Moskvu zcela zásadní, neboť funguje jako část námořního propojení mezi Petrohradem a Kaliningradem. „Finský záliv budou nadále hlídat zejména finské a estonské lodě,“ informovala finská vláda podle serveru Defense News.

Výzvou pro alianci však zůstává absence stálé baltské flotily. V oblasti sice operuje Stálá námořní skupina NATO 1 (SNMG1), tvořená torpédoborci a fregatami, ale jedná se o síly rychlé reakce, které nejsou pevně vázány na Baltské moře.

Rusové Baltské moře potřebují

Jak uvádí think-tank DGAP ve své detailní analýze, Rusko usiluje o obnovení statutu velmoci a vnímá rozšíření NATO a EU směrem na východ jako přímou hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Toto vnímání hrozby vychází nejen z historických zkušeností, ale také z geopolitického uspořádání, které Moskvu dlouhodobě staví do pozice soupeře západních struktur.

Kromě politických ambicí má však Rusko i geografické nevýhody, zejména absenci přímého a snadného přístupu ke světovému oceánu. Právě z tohoto důvodu je Baltské moře jednou z klíčových oblastí, kde se Moskva snaží upevnit svou pozici a zajišťovat strategické zájmy.

Baltský region Rusko považuje za svou tradiční sféru vlivu, což významně ovlivňuje jeho politické, vojenské i ekonomické strategie. Zejména vůči pobaltským státům, jako jsou Estonsko, Litva a Lotyšsko, Rusko uplatňuje kombinaci přímých i nepřímých prostředků vlivu. Ty zahrnují nejen diplomatický tlak, ale také posilování vojenské přítomnosti v regionu.

Klíčovou roli v tomto kontextu hraje Kaliningradská oblast, která se nachází mezi Polskem a Litvou. Tato exkláva slouží jako významný vojenský opěrný bod, odkud může Rusko nejen kontrolovat Baltské moře, ale také vyvíjet tlak na okolní státy.

V Kaliningradské oblasti Rusko masivně modernizuje své ozbrojené síly, rozmísťuje pokročilé zbraňové systémy a pravidelně organizuje rozsáhlá vojenská cvičení. Tato cvičení nejen demonstrují vojenskou sílu, ale zároveň slouží k testování schopnosti rychlé reakce a obrany klíčových oblastí. Posilování vojenské přítomnosti v této oblasti je také odpovědí na kroky NATO, které v reakci na ruské aktivity zvyšuje svou obrannou kapacitu v regionu.

Ruské aktivity v Baltském moři však nejsou omezeny pouze na vojenské aspekty. Moskva také využívá ekonomické nástroje, energetickou politiku a měkkou sílu, aby posílila svůj vliv. Plynovody, jako je Nord Stream, představovaly nejen energetickou infrastrukturu, ale také strategický nástroj, který zvyšuje závislost některých evropských zemí na ruských dodávkách zemního plynu.

Sabotáž Nord Streamu Rusy rozzuřila

Jak již bylo zmíněno, Moskva využívala Nord Stream jako prostředek pro kontrolu nejen oblasti Pobaltí, nýbrž celé Evropské unie. Jenže tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře v září 2022 narušily exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené. 

Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.

Případ se podařilo vyřešit až loni v srpnu. V zatykači německé generální prokuratury se uvádí, že Volodymyr Z. a jeho dva komplicové připevnili výbušniny na plynovod. Do případu je zapojeno celkem šest osob, z toho jedna žena a pět mužů. Obžalovaný měl žít se svou rodinou na předměstí Varšavy. 

Podle prokuratury v září 2022 vypluli z přístavu Hohe-Dune v Rostocku na jachtě Andromeda. Před návratem do Rostocku se zastavili na ostrovech Rujána, Bornholm, Christiansø, Sandhamn a Kolobrzeg. „Během plavby potápěči připevnili výbušniny k potrubí,“ přiblížila německá generální prokuratura. 

Ruský prezident Vladimir Putin předloni v dubnu tvrdil, že za útoky mohl být pouze stát a nikoliv „ukrajinští aktivisté“. „Teroristický útok na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byl spáchán na státní úrovni, nemohli za ním stát žádní amatéři,“ uvedl. 

„Podobnou explozi, tak silnou a v takové hloubce, mohou provést jedině specialisté, přičemž podporovaní veškerou silou státu, který má k dispozici určité technologie,“ dodal Putin. 

Témata:  armáda,  NATO,  U.S. Navy