Velitel NATO bez servítek prozradil, jak je na tom Evropa vojensky oproti USA a Rusku

Admirál Vandier, který byl do své funkce jmenován teprve v září tohoto roku, ve svém prvním rozhovoru pro Politico uvedl, že současná pravidla a regulace v Evropě brání rychlému a flexibilnímu vývoji zbraňových systémů. Podle něj jsou tato pravidla navržena pro mírové časy a nejsou schopna reagovat na nové hrozby a technologické výzvy, jako jsou drony, kybernetická válka a vesmírné technologie.

Vandier zdůraznil, že evropský obranný průmysl zaostává za USA i Ruskem. Jako příklad uvedl pomalou modernizaci francouzských fregat, které na aktualizace bojových systémů čekají roky, zatímco americké válečné lodě mohou být modernizovány téměř denně. Další problém vidí ve zbytečné složitosti pravidel, které zdržují výrobu i nasazení vojenské techniky.

Jedním z příkladů těchto regulačních bariér je případ obrněných vozidel Griffon, jejichž konstrukce musela být upravena, protože nesplňovala silniční předpisy ohledně výšky světlometů. Tato přehnaná byrokracie podle Vandiera ukazuje na psychologický problém evropského přístupu, který je příliš opatrný a nedostatečně inovativní.

Admirál také poukázal na klíčové oblasti, ve kterých má Evropa značné nedostatky. Ve vesmíru Evropa spoléhá na drahé geostacionární satelity s dlouhou životností, zatímco společnosti jako SpaceX dokážou vypouštět levné menší satelity ve velkých množstvích.

V oblasti IT zaostává evropská armáda v přechodu na cloudové technologie, což brzdí schopnost zpracovávat velká data a využívat umělou inteligenci. Tento problém je částečně spojen s obavami z amerického zákona Cloud Act, který dává Washingtonu právo na přístup k datům uloženým americkými společnostmi v zahraničí.

Logistická infrastruktura je další slabinou, zejména pokud jde o přesuny vojáků a vybavení. Evropa podle Vandiera po skončení studené války zanedbala investice do mostů, palivové logistiky a dalších klíčových prvků vojenské mobility.

Vandier varoval, že současné výdaje na obranu, které činí 2 % HDP, nebudou stačit. Uvedl, že NATO možná do 18 měsíců zvýší tento cíl na 3 % HDP, přičemž během studené války dosahovaly vojenské výdaje až 5 % HDP.

Válka na Ukrajině, která kombinuje techniky zákopové války z první světové války s moderními technologiemi, jako jsou drony a kybernetické útoky, podle něj ukázala, že nelze opustit tradiční vojenské vybavení ve prospěch moderních technologií. Obojí je potřeba, což ovšem vyžaduje obrovské finanční investice.

Admirál Vandier vyjádřil naději, že Evropa může přejít od role „subdodavatele“ amerického obranného průmyslu k rovnocennému partnerství. Zdůraznil, že Evropa má schopnosti dosáhnout velkých věcí, pokud dokáže lépe využívat peníze, přijímat rizika a zrychlit své procesy.

Témata:  NATO,  armáda