Budeme mít v důchodu z čeho žít? Důchodová reforma přišla pozdě

Senát ve středu schválil důchodovou reformu, která mimo jiné postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let. Nyní zákon směřuje k podpisu prezidentovi Petru Pavlovi. „Desítky let se tu o reformě stále jen mluvilo, ale až my jsme reformu připravili,“ prohlásil šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hranici odchodu do důchodu dosáhnout lidé narození v roce 1989, kteří odcházejí do penze roku 2056. Důchodový věk se bude zvyšovat o jeden měsíc ročně. Reforma rovněž omezí předčasné důchody na pracovníky v nejnáročnějších profesích. Zaměstnavatelé budou povinni přispívat na penzijní připojištění těchto zaměstnanců částkou zhruba 4 % jejich hrubé mzdy.

Zanedlouho budou tvořit lidé v důchodovém věku největší podíl v české společnosti a podle některých se důchodová reforma měla řešit daleko dřív. „Důchodová reforma měla být hotová před 10 lety, Slováci byli schopni přijít s důchodovou reformou před 10 lety,“ řekla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Střední délka života v Česku podle dat Českého statistického úřadu dlouhodobě roste. Roku 2023 dosáhla u mužů na 76,9 let a u žen 82,8 let. Podle projekcí Národní rozpočtové rady by počet starobních důchodců mohl kolem roku 2058 dosáhnout přibližně 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes.

Tento demografický trend znamená, že na jednoho důchodce bude připadat méně ekonomicky aktivních obyvatel, což může ohrozit finanční udržitelnost důchodového systému, protože nižší počet přispěvatelů do systému bude muset zajistit prostředky pro rostoucí počet příjemců důchodů.

To povede k vyšším nákladům na důchodové pojištění, možnému navyšování daní nebo ke změnám v nastavení důchodového systému, například zvyšování důchodového věku, snižování penzí či podpoře soukromého spoření na stáří. Bez reforem hrozí prohloubení deficitu systému.

Pokud příjmy systému nebudou pokrývat výdaje, stát může být nucen snížit výši vyplácených důchodů. Aby se systém vyrovnal, může být nutné dále posouvat věk odchodu do důchodu. Stát pak může zvýšit daně nebo odvody na sociální pojištění. Pokud bude stát naopak pokrývat deficit z jiných rozpočtových zdrojů, může to vést k růstu státního dluhu.

Aby byl deficit kompenzován, stát může omezit výdaje na jiné veřejné služby, jako je zdravotnictví, školství nebo infrastrukturu. Kvůli tlaku na důchodový systém může dojít ke snížení dávek pro rodiny s dětmi, nezaměstnané nebo osoby se zdravotním postižením.

Přesné datum, kdy by počet důchodců mohl převýšit počet pracujících, závisí na mnoha faktorech, včetně demografického vývoje, migrace a hospodářské politiky. Projekce naznačují, že bez adekvátních reforem by k tomu mohlo dojít ve druhé polovině 21. století.

Aktuálně v České republice na jednoho důchodce připadají zhruba tři ekonomicky aktivní osoby. V 90. letech připadalo na jednoho důchodce přibližně čtyři až pět pracujících, ale s postupným prodlužováním délky života a poklesem porodnosti tento poměr klesá. Do dvaceti až třiceti let už by to měli být pouze dva pracující.

S tím počítá i Jurečka. „Výsledek stárnutí je stále méně pracujících na stále více důchodců. Na důstojné důchody bychom dále neměli. Pro představu, ještě v roce 2000 pracovalo na 1 důchodce 5 lidí v aktivním věku. Dle predikcí demografů to v roce 2050 budou už jen 2 lidé. Za tak relativně krátký čas je to obrovská změna,“ popsal.

Důvodem, proč dochází ke zvyšování důchodového věku, je změna životního rytmu Čechů – později nastupují do zaměstnání, a delší doba dožití. „Mění se jak doba, tak i naše životní a pracovní návyky. Mladí déle studují a později nastupují do zaměstnání. Dřív více než třetina lidí okolo 18 let už pracovala, zatímco dnes je to 6 %. Mladí díky tomu mají vyšší vzdělání a kvalifikaci. To je moc dobře. Důchodový systém ale musí reagovat na to, že začínáme pracovat později,“ doplnil Jurečka.

Témata:  důchodci,  důchody,  komentář,  důchodová reforma