EU si neuvědomuje svou politickou sílu. Může se to vymstít a vezme s sebou USA

Evropská unie bezpochyby patří mezi globální ekonomické giganty. S hrubým domácím produktem kolem 19 bilionů dolarů se řadí na druhé místo v žebříčku největších světových ekonomik. Předstihuje Čínskou lidovou republiku, jejíž HDP dosahuje přibližně 18,3 bilionu dolarů, a zároveň zůstává o zhruba 10 bilionů dolarů pozadu za Spojenými státy.

Svět děsí možný střet ekonomických gigantů

Nelze opomenout, že obchodní vztahy mezi EU a USA tvoří jeden z největších a nejdůležitějších ekonomických partnerství na planetě. Tento vzájemný tok zboží a služeb nejen významně posiluje obě ekonomiky, ale také ovlivňuje globální trhy a stabilitu světového hospodářství.

Nastupující americký prezident Donald Trump opakovaně ohlásil svůj záměr uvalit vysoká cla na výrobky z Evropské unie. Pokud své sliby skutečně naplní, lze očekávat výrazné narušení transatlantického obchodu, což by mohlo vést k značným hospodářským škodám na obou stranách Atlantiku.

Důsledky vzniku obchodní války mohou být dalekosáhlé. Evropští výrobci pocítí dopady prostřednictvím ztráty podílu na trhu. „Díky clům by evropské produkty byly méně konkurenceschopnými na americkém trhu, což by mohlo vést k poklesu exportu a ztrátám na tržbách. Některé firmy by se mohly pokusit snižovat ceny, aby udržely svou přítomnost na trhu, a tím absorbovat část nákladů,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Pavel Kuchař z olomoucké Univerzity Palackého.

Silně se dotkne také evropských spotřebitelů. „Obecně by se dalo říct, že se clo obvykle přenáší na konečného zákazníka prostřednictvím vyšších cen. Pokud americký trh nemá alternativní domácí výrobu nebo levnější zdroje, spotřebitelé zaplatí více za produkty jako automobily, elektroniku nebo luxusní zboží,“ upřesnil Kuchař.

Obě strany ale půjdou proti velice silnému soupeři – přece jen jde o dvě největší ekonomiky světa. „Na druhou stranu, EU – zde myšlena hlavně Evropská komise, protože tohle je její pravomoc, je podle všeho připravená a rozhodně nebude jen rány přijímat,“ přiblížil pro EuroZprávy.cz Petr Kaniok, expert na institucionální politiku EU.

Obchodní válka sice není válkou v pravém slova smyslu, přesto může mít výrazné dopady na vztahy mezi EU a USA. „Již předchozí Trumpovo prezidentství mělo negativní vliv na vzájemné vztahy. Závažný problém je také to, že evropská ekonomika je v současnosti ve výrazně horší stavu, než byla v době jeho prvního prezidentství,“ upozornil pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek.

Trump ukázal politickou slabost EU

Ekonomické vztahy mezi Evropskou unií a Washingtonem jsou protkány jak strategickým partnerstvím, tak vzájemnou konkurencí. Tato transatlantická dynamika hraje klíčovou roli v globální geopolitice a její budoucí vývoj bude určující pro to, zda Čína posílí, nebo oslabí svůj vliv vůči Západu.

Pokud bude trend oslabování transatlantické obchodní výměny pokračovat, může to v Evropě vytvořit prostor pro šíření čínského vlivu. Takový vývoj by byl nepříznivý nejen pro Washington, ale i pro Brusel, neboť by oslabil jejich společnou pozici v globálním hospodářském a politickém prostoru.

Politická slabost Evropské unie je patrná právě v této oblasti, a její kořeny sahají k několika zásadním faktorům. Hlavním z nich je závislost mnoha členských států EU na Spojených státech jakožto klíčovém garantovi bezpečnosti. Tato skutečnost nejen omezuje schopnost EU prosazovat jednotnou a sebevědomou zahraniční politiku, ale také posiluje vliv Washingtonu na strategická rozhodnutí evropských lídrů.

Výsledkem je často nerovnováha ve vztazích, kde ekonomická síla EU není vždy doprovázena odpovídající politickou a bezpečnostní autonomií, což oslabuje její pozici na globální scéně.

O tomto faktoru pro EuroZprávy.cz promluvil například bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Zdůraznil, že už více amerických prezidentů se snažilo o to, aby Evropa více investovala sama do sebe a starala se o vlastní bezpečnost – a Trump v tom není jiný.

„Když si odmyslíte Trumpovy rétorické a jiné excesy – když se podíváte na jeho činnost za první volební období – on byl daleko, daleko konvenčnější republikánský prezident, než by se mohlo zdát,“ upřesnil Visingr

Trumpův přístup se podepisuje mimo jiné také na evropské podpoře Ukrajině. „Je velmi pravděpodobné, že podpora Ukrajiny ze strany Evropy by nebyla taková, jaká je, kdyby nezačala investovat do své obrany a bezpečnosti. A to udělala proč? Protože ji k tomu Trump dokopal,“ zmínil Visingr.

Slova o slabosti Evropy v podcastu Zbytečná válka zopakoval bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je váhavý přístup Evropy k podpoře Ukrajiny dlouhodobým problémem. „Nepomoc Ukrajině je víceméně kontinuální. To, že se v Evropě zaklínáme tím, jestli Donald Trump něco udělá nebo neudělá, to je náš problém a opět naše zbabělost. Donald Trump je zvolený prezident Spojených států a primárně bude řešit americké zájmy, vždycky to říkal a všichni to věděli,“ pokračoval.

O tom promluvil i norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun. Selhání v podpoře Ukrajiny bude mít pro evropskou bezpečnost „zničující následky“, jak varoval. „Důsledky jsou dalekosáhlé a dramatické. Ve výhledu deseti let se evropská bezpečnost postupně posílí, čímž se sníží schopnost Ruska dosáhnout svých strategických cílů a záměrů,“ ubezpečil pro EuroZprávy.cz.

Podle Mikuleckého Evropa měla a stále má možnosti, jak konflikt ukončit. „Možností ukončit válku byla celá řada a je to primárně o Evropě. Nesvádějme to na Spojené státy. Uvidíme, zda se Rusku vyplatí investice do svých koní na Západě. Pro Rusko ta válka může dopadnout mnohem levněji, než kdyby museli platit válku na bojišti tím, že budou podporovat politiky, aby říkali, že Rusko nejde porazit. Nikdo nechtěl Rusko porazit,“ vysvětlil.

Témata:  EU,  Donald Trump