Latinskoamerické země čelí tlaku protiimigrační politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která prosazuje masové deportace. Kolumbie, zpočátku odmítající deportační let, ustoupila až po uvalení tvrdých sankcí. Země Latinské Ameriky se tak začínají dostávat do pasti, z níž bez dostatečné kooperace nedokážou uniknout.
Latinskoamerické země se Trumpovy protiimigrační politiky obávají. Podle serveru CNA se ve Spojených státech nachází přibližně 11 milionů nelegálních migrantů, z nichž značná část pochází právě z Latinské Ameriky. Trumpovy plány na jejich návrat do rodných zemí vyvolávají v regionu výrazné obavy, zejména kvůli rizikům, která by masové deportace mohly přinést jak ekonomicky, tak společensky.
Trump v minulosti prohlásil, že jeho prioritou bude vypořádat se s nelegálními migranty, kteří mají kriminální minulost. Po této první fázi hodlal zaměřit svou pozornost i na ostatní osoby žijící na území Spojených států bez legálního statusu. Tento tvrdý postoj k imigraci již přinesl první viditelné důsledky.
Kolumbie, jedna z klíčových zemí Latinské Ameriky, pocítila přímé dopady Trumpovy politiky jako první. V neděli odmítla Bogota přijmout deportační let se skupinou nelegálních migrantů z USA, což vyústilo v okamžitou reakci Bílého domu. Trump na Kolumbii uvalil rozsáhlá cla a ekonomické sankce, které mají sloužit jako varování dalším zemím v regionu.
Trump údajně není spokojen s dosavadním počtem zatčení v rámci své protiimigrační politiky. Americký imigrační a celní úřad (ICE) denně provádí přibližně 1200 až 1500 zatčení, což však podle Trumpa nestačí k efektivnímu naplňování jeho ambiciózních cílů. Prezidentova nespokojenost vyvíjí další tlak na ICE, které požaduje navýšení finančních prostředků od Kongresu, aby mohlo účinněji provádět Trumpovy migrační iniciativy.
Navýšení prostředků má zajistit rozšíření počtu agentů, logistickou podporu, provoz detenčních zařízení a modernizaci technologií. Nicméně Kongres, ve kterém Trumpovy plány čelí odporu zejména ze strany Demokratické strany, zvažuje, jaký dopad by takové navýšení mohlo mít na federální rozpočet a celkovou důvěru v imigrační systém.
Šéf ICE Tom Homan ale zůstává optimistický. „Budeme potřebovat více lůžek ICE, minimálně 100 tisíc,“ řekl v rozhovoru pro stanici ABC News. Homan je pevným zastáncem Trumpových praktik, přičemž od bývalé viceprezidentky Kamaly Harrisové zdědil přezdívku „hraniční car“. „Za nelegální vstup do země hrozí následky. Pokud neukážeme, že to má důsledky, nikdy problém na hranicích nevyřešíte,“ poznamenal.
Latinskoamerické země nevědí, co dělat
Kolumbijský případ zjevně sloužil jako varování pro ostatní země Latinské Ameriky. Když Bogota nakonec ustoupila a přijala americké letadlo s deportovanými migranty, Trump okamžitě zrušil zavedené sankce a cla. Situace se tím zdánlivě vrátila do „normálu“, avšak důsledky tohoto incidentu rezonují napříč celým regionem. Upozornil na to například server USA Today.
Pro mnoho latinskoamerických vlád je tato situace velmi komplikovaná. Na jedné straně chtějí chránit své zájmy a občany, kteří často přicházejí do USA hledat lepší životní podmínky, na straně druhé čelí hrozbě ekonomických sankcí, které by mohly vážně zasáhnout jejich už tak křehké ekonomiky.
Přišla pouze poměrně chabá reakce, kdy Brazílie a Kolumbie odsoudily podmínky, v nichž ICE nechala nelegální migranty deportovat. Těmto vládám se nelíbilo, že agentura použila pouta.
Kolumbijské vládě je navíc zřejmě jasné, že situace je nesmírně křehká a vůči Trumpovi musí postupovat maximálně opatrně. „Tato opatření jsou jen začátkem. Nedovolíme kolumbijské vládě, aby porušovala své zákonné povinnosti, pokud jde o přijímání a vracení zločinců, které do Spojených států natlačila!“ zdůrazni Trump.
Podle experta na geopolitiku Ricarda Martinse Latinská Amerika není schopná reagovat právě kvůli politické roztříštěnosti a ekonomické zranitelnosti. „Latinská Amerika nemá jednotnou frontu, která by čelila agresi USA. Konkurenční politické a ekonomické projekty odhalují rozdělení regionu a jeho roztříštěný přístup. Regionální organizace jako CELAC a OAS byly oslabeny vnitřními spory a střetem národních zájmů,“ upozornil.
„Mnoho latinskoamerických ekonomik je silně vázáno na americký trh, což je činí zranitelnými vůči Trumpově protekcionistické obchodní politice. Korupce, křehké demokracie a omezená vojenská kapacita ztěžují mnoha zemím účinně se bránit vnějšímu tlaku,“ doplnil Martins.
Latinskoamerické země mohou také počítat se zesílenými zásahy ze strany USA, neboť Washington za Trumpovy vlády bude usilovat o potlačení čínského vlivu v oblasti. „Jeho zaměření na jednostranné hospodářské dohody naznačuje, že role regionu bude omezena na obsluhu zájmů USA. Ať už jde o obchod, těžbu zdrojů nebo geopolitické manévry, Trumpova politika ponechává jen malý prostor pro spravedlivá partnerství,“ upřesnil expert.
„Tím, že regionální problémy, jako je obchod s drogami, migrace a obchodní nerovnováha, formuluje jako hrozby pro bezpečnost USA, ospravedlňuje magnát, který se stal prezidentem, agresivní politiku, jež upřednostňuje americké zájmy. V důsledku této ‚pasti‘ je Latinská Amerika spíše reaktivní než proaktivní a snaží se orientovat v prostředí, kde jsou její suverenita a rozvoj stále více ohrožovány,“ shrnul Martins.
Mexiko a Guatemala migranty přijímají
Mexiko se stalo vůbec první zemí, která minulý týden americký let odmítla. Ve čtvrtek odletěly z USA dva lety C-17 guatemalského letectva, každý s asi 80 lidmi. „Dva z pátečních letů byly vojenskými letadly a druhý nevojenským letadlem. Celkový počet Guatemalců, kteří ze tří letů dorazili do Guatemaly, byl asi 265,“ shrnul Guatemalský institut pro migraci v prohlášení.
Třetí letoun však kvůli mexickému odporu neodstartoval. Informoval o tom server NBC News. Podle Bílého domu ale byl věc „pouze administrativní záležitostí“ a byla „rychle napravena“. To potvrdila mluvčí Trumpovy administrativy Karoline Leavittová. „Včera Mexiko přijalo rekordní čtyři deportační lety za jeden den,“ uvedla.
Mexická diplomacie o žádných problémech neinformovala. „Mexiko má s vládou Spojených států velmi dobré vztahy a spolupracujeme s respektem k naší suverenitě v celé řadě otázek, včetně migrace. Pokud jde o repatriaci, budeme příchod Mexičanů na naše území vždy vítat s otevřenou náručí. Mexiko vás přijímá,“ vylíčilo tamní ministerstvo zahraničí.
Témata: Donald Trump
Související
29. ledna 2025 16:51
28. ledna 2025 8:53
27. ledna 2025 8:18
26. ledna 2025 20:58
26. ledna 2025 12:06
25. ledna 2025 11:04