Proč Trump baží po ukrajinském nerostném bohatství?

„Trump má rád setkání tváří v tvář – hodně sází na personální diplomacii. Je možné, že se bude snažit uspořádat nějaký summit na nejvyšší úrovni – tedy on, Zelenskyj a Putin. Když mu to nevyjde, tak se na někoho naštve,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz těsně po listopadových prezidentských volbách bezpečnostní expert Lukáš Visingr.

Jak se ale postupně ukazuje, skutečným důvodem Trumpova ostřejšího postoje vůči ukrajinskému prezidentovi nebylo odmítnutí summitu, ale nesouhlas s dohodou o předání části ukrajinského nerostného bohatství Spojeným státům. Právě tato otázka se stala bodem zlomu, který přiměl Trumpa postavit se proti Zelenskému. „Nemohu prodat náš stát,“ řekl ukrajinský lídr.

Zelenskyj trvá na tom, že využití vzácných geografických a energetických zdrojů Ukrajiny bude jedním ze zásadních nástrojů pro obnovu ekonomiky a zničených měst po případném ukončení války. Podle něj se jedná o klíčový prvek dlouhodobé strategie na posílení hospodářské stability země, píše americká stanice CNN ve své nové analýze.

Bílý dům ale tvrdí, že Zelenskyj nemá jinou možnost než na dohodu kývnout. Poradce Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz vylíčil, že Spojené státy Ukrajině nabídly „neuvěřitelnou a historickou příležitost“, která by podle něj mohla představovat „nejlepší a nejudržitelnější bezpečnostní záruku, v jakou může Ukrajina doufat“. Podrobnosti o této nabídce však neupřesnil.

Podle Waltze se jedná o klíčovou součást širší strategie americké administrativy, která usiluje o posílení energetické a surovinové bezpečnosti USA v době rostoucího globálního napětí. Přístup k ukrajinským nerostným zdrojům by podle něj mohl být součástí širší bezpečnostní dohody mezi Washingtonem a Kyjevem. „Bílý dům je Zelenským velmi frustrován,“ zdůraznil Waltz a dodal, že ukrajinský lídr dokonce pronesl na adresu Trumpa „nepřijatelné urážky“.

Po Zelenského odmítnutí dohody Trump zvolil mimořádně ostrý tón. Ukrajinského prezidenta označil za nelegitimního a neschopného diktátora, čímž otevřeně zpochybnil jeho vedení. Zároveň přejal klíčové narativy ruské propagandy, podle nichž je za válku odpovědná Ukrajina – navzdory jasným důkazům, včetně CCTV záznamů (pokud půjdeme až ke skutečně fyzickým důkazům), které ukazují, že to byly ruské tanky, kdo překročil hranice a zahájil invazi.

Trump opakuje Putinovo tvrzení, že Rusko chce válku ukončit a seriózně usiluje o mírová jednání. Západní zpravodajské služby však varují, že realita je jiná – podle jejich zjištění Putin nehodlá Ukrajině ponechat suverenitu. Jeho cílem je buď začlenění Ukrajiny do Ruska, nebo její přeměna v malý, slabý stát zcela závislý na Moskvě. „Pokud by došlo k příměří, pak je příměří jen časem pro Putina, aby si odpočinul, přezbrojil a vrátil se a získal zbytek toho, co chce. Neviděli jsme žádné náznaky, že by se jeho ambice změnily,“ varoval jeden ze zdrojů.

Podle informací CNN by podpis dohody skutečně mohl snížit Zelenského podporu až na čtyři procenta – právě na tuto hodnotu odkazoval Trump, když označoval ukrajinského prezidenta za nelegitimního. Toto tvrzení však následně vyvrátil server EuroZprávy.cz, který se odvolal na průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Ten ukázal, že Zelenského podpora zůstává výrazně vyšší, než Trump tvrdí – a to 57 %.

„Dohoda není připravena tak, aby chránila nás nebo naše zájmy,“ varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj smlouva požadovala, aby Spojené státy vlastnily nebo získávaly příjmy z 50 % těžby ukrajinských minerálů vzácných zemin a dalších přírodních zdrojů. Podle dostupných informací dokument nepožaduje kompenzace za budoucí vojenskou pomoc USA, nýbrž za tu, kterou již Spojené státy Ukrajině poskytly. Tento požadavek se stal jedním z hlavních důvodů, proč Zelenskyj dohodu odmítl.

Podle experta Saši Dovzhyka jsou Ukrajinci frustrovaní. „Ukrajinci mají pocit, že jsou jediní dospělí, kteří v místnosti zůstali. To, co máme v současné době ve zprávách, jsou záchvaty vzteku od někoho, koho jsme považovali za světového lídra, a Ukrajinci jsou v podstatě odkázáni na to, aby čelili dekonstrukci světového řádu. V tomto boji nejsme nováčci, jediným dodatkem je, že v současné době čelíme agresi a dezinformacím z jiné strany – a to ze strany našeho velkého spojence Spojených států amerických,“ shrnul pro CNN.

O jaké zdroje Trump usiluje?

Ukrajina se pyšní mimořádným přírodním bohatstvím, které jí zajišťuje klíčové postavení na světových trzích. Země disponuje více než 20 000 identifikovanými ložisky, obsahujícími přes 90 druhů nerostných surovin, včetně těch nejstrategičtějších, jež jsou nezbytné pro moderní technologie a obranný průmysl. Informoval o tom americký list Wall Steet Journal.

Odhaduje se, že Ukrajina disponuje ložisky nejméně 20 z 50 surovin, které Spojené státy považují za kritické. Mezi nejcennější patří lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, tedy skupina 17 prvků nezbytných pro výrobu mobilních telefonů, elektrických vozidel i vojenské techniky. Podle analytiků dosahuje celková hodnota těchto nerostných zásob bilionů dolarů, přičemž největší komerční zájem je o titan a lithium.

Ukrajina je světovým hráčem v těžbě železné rudy, manganu, titanu a lithia. Oblast Kryvyj Rih je známá svými obrovskými zásobami železné rudy, které tvoří základ tamního ocelářského průmyslu. Další strategickou oblastí je Nikopolská pánev, jedno z největších ložisek manganové rudy na světě.

Podle Kyjevské ekonomické školy produkovala Ukrajina před vypuknutím plnohodnotné války v roce 2022 až 6 % celosvětové produkce titanu. Tento prvek je nenahraditelný v leteckém a kosmickém průmyslu, přičemž se používá při konstrukci raket, letadel a námořních lodí.

V posledních letech vzrostl zájem o ukrajinská ložiska strategických nerostů, zejména lithia a vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu baterií do elektromobilů a pokročilých technologií. Těžba těchto surovin však vyžaduje významné investice do infrastruktury a zároveň čelí geopolitickým výzvám – 20 až 40 % těchto zdrojů se totiž nachází v oblastech Ukrajiny, které jsou aktuálně pod ruskou okupací, uvádí George Ingall z Benchmark Minerals Intelligence.

Ukrajina se rovněž řadí mezi přední světové producenty lithia, přičemž její ložiska představují asi 3 % světových zásob. Americká geologická služba označuje lithium za „kriticky důležité pro ekonomiku a národní bezpečnost USA“, přičemž se očekává, že jeho celosvětová poptávka v příštím desetiletí dramaticky vzroste.

Kromě nerostných surovin má Ukrajina také rozsáhlé energetické zdroje, mezi něž patří uhlí, zemní plyn, ropa a jaderná energie. Donbas (Doněcká pánev) byl po desetiletí hlavním centrem těžby uhlí, především černého a antracitového, které se uplatňuje ve výrobě energie a metalurgii.

Ačkoliv má země vlastní zásoby zemního plynu, domácí produkce nepokrývá celkovou spotřebu, což nutí Ukrajinu diverzifikovat energetické zdroje a omezovat závislost na dovozu. Stále větší důraz se klade na rozvoj jaderné energetiky, jejímž symbolem je Záporožská jaderná elektrárna – největší svého druhu v Evropě.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ukrajina,  Donald Trump