Putinův slib ukončit útoky selhal. Ukrajinská energetická infrastruktura utrpěla další zásahy do několika hodin

Několik hodin po uzavření dohody o částečném příměří, které mělo zastavit útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, ruské síly údajně porušily její podmínky a pokračovaly v masivních úderech proti ukrajinským městům. Mezi nejzávažnější případy patřil útok na nemocnici ve východoukrajinském městě Sumy.

Terčem koordinovaného útoku se stala také železniční infrastruktura v Dněpropetrovské oblasti, která byla zasažena dvěma samostatnými údery v krátkém časovém sledu. Podle serveru Kyiv Independent si incident vyžádal čtyři zraněné pracovníky, z nichž dva jsou ve vážném stavu. Podle dostupných informací byla k útoku zřejmě použita i balistická raketa.

Druhý úder na totéž místo byl ještě ničivější – zasáhl přímo místo, kde právě probíhaly záchranné operace, čímž situaci výrazně zkomplikoval a ohrozil životy zasahujících záchranářů. Následkem útoku došlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny, což ztížilo obnovu poničené infrastruktury, a ještě více prohloubilo krizi.

Ve středu pokračovaly útoky i na východoukrajinský Slavjansk, kde ruské bezpilotní letouny narušily dodávky elektrické energie, čímž zanechaly tisíce obyvatel bez proudu. Situace se dále vyhrotila v noci, kdy Rusko zahájilo dosud jeden z nejmasivnějších leteckých úderů – proti ukrajinským cílům bylo vypáleno přibližně 150 raket a dronů.

Ukrajinská protivzdušná obrana sice část těchto projektilů dokázala zachytit, nicméně rozsah škod byl značný a údery způsobily četné požáry a destrukci budov ve více regionech. Informoval o tom server Independent.

Podobné útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny nejsou ojedinělé a bývají mimořádně ničivé. Mezi nejzávažnější se řadí rozsáhlý úder z 26. srpna minulého roku, kdy ruské síly zasáhly strategická energetická zařízení po celé zemi. Tato koordinovaná ofenziva si vyžádala sedm obětí a desítky zraněných. V rámci tohoto útoku bylo na Ukrajinu vypáleno 127 raket a 109 dronů, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a paralyzovalo velkou část země.

V noci na čtvrtek Rusko opět udeřilo, tentokrát na středoukrajinské město Kropyvnyckyj. Bezpilotní letoun způsobil masivní škody v rezidenčních oblastech a zranil nejméně 10 lidí, včetně čtyř dětí. Obytné budovy utrpěly značné poškození a místní úřady označily tento útok za jeden z nejhorších, jaký město doposud zažilo.

Stále se stupňující ruské údery jasně ukazují, že příměří vůči energetické infrastruktuře zůstává jen formální dohodou bez skutečné účinnosti. Ukrajinská vláda i mezinárodní partneři varují, že Moskva nadále ignoruje diplomatické snahy o ukončení války a systematicky ničí klíčovou infrastrukturu země.

Další část porušeného slibu

Přestože se Rusko slovně zavázalo, že nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – a tento slib potvrdil jak Kreml, tak Bílý dům – realita na bojišti ukazuje opak. Ruské jednotky nadále okupují strategicky klíčovou Záporožskou jadernou elektrárnu a udržují Ukrajinu v neustálé nejistotě ohledně energetické bezpečnosti země.

V souvislosti s pokračující hrozbou americký prezident během telefonického rozhovoru se Zelenským navrhl, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami, aby zajistily jejich bezpečnost a předešly dalším útokům.

Podle jeho mínění by přítomnost amerických specialistů a techniků mohla odradit Rusko od případných úderů, jelikož jakýkoli útok na zařízení pod kontrolou USA by znamenal eskalaci konfliktu s vážnými mezinárodními důsledky.

Po telefonickém hovoru však prezident Zelenskyj upřesnil, že diskuse se týkala výhradně Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusko stále okupuje. Přesto je podle serveru Independent i tato skutečnost klíčová, neboť naznačuje možnou změnu dynamiky amerického přístupu k válce na Ukrajině.

Trump je známý svým transakčním přístupem k mezinárodní politice, a pokud by byla nabídnuta jakási finanční pobídka či jiná strategická výhoda spojená s „akvizicí“ elektrárny, mohlo by to Spojené státy motivovat k přímějším krokům k vytlačení ruských jednotek z této klíčové lokality.

Dmytro Orlov, starosta okupovaného Enerhodaru, který je nucen působit v exilu, vyjádřil vážné obavy ohledně situace v Záporožské jaderné elektrárně. V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde zdůraznil, že ukrajinští zaměstnanci pracují v extrémně nebezpečných podmínkách – pod neustálou hrozbou ozbrojených ruských jednotek. Navíc technické vybavení elektrárny se postupně zhoršuje, což zvyšuje riziko havárie.

Podle dostupných informací se v elektrárně nevyrábí elektřina, veškeré činnosti jsou omezeny pouze na nezbytné udržovací práce, jejichž cílem je zabránit nejhoršímu – potenciální jaderné katastrofě. Zaměstnanci, kteří tam zůstali, pracují pod neustálým tlakem a za extrémně obtížných podmínek. I přes hrozby a zastrašování však dělají maximum pro to, aby zajistili stabilitu reaktorů a zabránili úniku radiace, který by mohl mít fatální důsledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro celé Evropy.

Orlov zároveň upozornil na zoufalou situaci personálu, který je vystaven psychickému i fyzickému tlaku, zatímco okupanti se snaží narušit standardní provoz elektrárny. Mezinárodní společenství podle něj musí vyvinout větší úsilí k ochraně tohoto klíčového objektu a zajistit bezpečnost pracovníků, kteří se snaží zabránit jedné z největších potenciálních hrozeb současného konfliktu.

Témata:  válka na Ukrajině,  Ruská armáda