Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čistý zisk Unipetrolu ve 3. čtvrtletí klesl na 722 milionu. Kdo si naopak značně polepšil?

Unipetrol
Unipetrol
Foto: unipetrolrpa.cz

Praha/Varšava - Čistý zisk Unipetrolu ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 1,39 miliardy korun na 722 milionů. Tržby se snížily o 22 procent na 23,11 miliardy korun. Analytici podobný vývoj očekávali. Zisk největší polské ropné společnosti PKN Orlen naopak vzrostl ve třetím čtvrtletí o 92 procent a překonal očekávání.

Důvodem poklesu zisku Unipetrolu byly přetrvávající nízké ceny ropy a meziročně nižší prodeje petrochemických i rafinérských produktů kvůli loňské nehodě na etylenové jednotce a neplánované odstávce rafinérie v Kralupech na Vltavou.

Pozitivně se do zisku naopak promítla další platba pojistného v souvislosti s událostí na etylenové jednotce 2,2 miliardy korun a meziročně lepší výsledky maloobchodu.

Čistý zisk a tržby klesly společnosti i za celých devět měsíců. Čistý zisk činil 3,8 miliardy korun, což je meziročně o 3,28 miliardy méně. Tržby se meziročně snížily o 29 procent na 61,347 miliardy.

Chemička předpokládá, že by v souvislosti s událostí na etylenové jednotce měla mít nárok získat na pojistném zpátky náklady na její opravu 3,9 miliardy korun a ušlý zisk 9,9 miliardy korun.

Firma nedávno obnovila také zpracování ropy v kralupské rafinérii, kde provoz stál kvůli havárii krakovací jednotky. "Takže jsou v současné době obě rafinérie v Kralupech a v Litvínově provozovány na plnou kapacitu," uvedl ředitel Unipetrolu Andrzej Modrzejewski v tiskové zprávě.

Podle analytika BH Securities Martina Vlčka jsou výsledky kvůli neobvykle nízké úrovni produkce firmy i jednorázovým položkám z příjmů z pojistného zkreslené. Podobné to bude ještě u čísel za příští čtvrtletí. "Obavou do budoucna zůstávají nízké petrochemické marže, i když se cena ropy v posledních týdnech značně zvýšila," dodal.

Analytik Petr Hlinomaz řekl, že právě pojistné plnění, tentokrát i za škody způsobené havárií v Kralupech, zajistí Unipetrolu čistý zisk i ve výsledcích za celý letošní rok. Lukáš Hendrych z auditorské a poradenské sítě BDO doplnil, že díky obnovenému provozu v obou rafinériích jsou dány pro čtvrté čtvrtletí dobré předpoklady pro zlepšení výsledků firmy. Podle analytika J&T Banky Bohumila Trampoty zaostaly čtvrtletní výsledky Unipetrolu za odhady trhu. "Samotná čísla jsou pro nás zklamáním hlavně kvůli vyšším provozním nákladům, než jsme očekávali," dodal.

Unipetrol byl založen v roce 1994. Od roku 2005 je součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Čistý zisk PKN vzrostl na 1,5 miliardy zlotých (9,4 miliardy Kč) ze 795 milionů zlotých ve stejném období loňského roku. Analytici oslovení agenturou Reuters odhadli výsledek na 1,4 miliardy zlotých.

Odhady překonal i takzvaný upravený provozní zisk EBIT LIFO, který nezahrnuje dopady změn cen ropy. Tento ukazatel dosáhl 1,69 miliardy zlotých, zatímco analytici čekali 1,4 miliardy zlotých.

Témata:  Unipetrol PKN Orlen

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 19:03

Rozhodlo prodloužení. Zlato při návratu hráčů z NHL vydřeli Američané

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.