Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo i přes výdaje na migranty počítá s vyrovnaným rozpočtem

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Spolkový sněm dnes schválil státní rozpočet Německa na přítí rok. Ten bude počtvrté v řadě vyrovnaný navzdory rostoucím nákladům při řešení uprchlické krize. Více financí půjde na obranu, přidáno dostane také vnitro.

Návrh rozpočtu očekává příjmy i výdaje ve výši 329,1 miliardy eur (téměř 8,9 bilionu Kč). Pro rozpočet hlasovali poslanci koaličních křesťanských a sociálních demokratů, kteří mají ve Spolkovém sněmu pohodlnou většinu.

Příjmy i výdaje se proti letošnímu roku zvýšily o 12,2 miliardy eur, což je o 3,8 procenta. Na investice dá Německo v příštím roce 36 miliard eur (974 miliard Kč), o zhruba 2,8 miliardy eur více než původně plánovala vláda.

Na výdaje související s integrací stovek tisíc uprchlíků a na boj proti příčinám migrace má spolková vláda v příštím roce dát kolem 19 miliard eur (514 miliard Kč).

Poměrně výrazně v příštím roce spolková republika zvýší výdaje na obranu. Rozpočet ministerstva obrany bude o 2,7 miliardy eur vyšší než letos a dosáhne více než 37 miliard eur (jeden bilion Kč). Více dostane také ministerstvo vnitra, které bude hospodařit se zhruba devíti miliardami eur (243 miliard Kč).

Německo má vyrovnaný rozpočet od roku 2014. Česko hospodaří dlouhodobě s deficitem, loni skončil státní rozpočet ve schodku 62,8 miliardy Kč.

Témata:  Německo rozpočet

Související

Aktuálně se děje

4. května 2026 12:27

Astronaut Svoboda dokončil základní výcvik. Česká mise na ISS vstupuje do další fáze

Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.