reklama

Přestože se průměrná mzda vyhoupla přes 27 tisíc, dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou. „Není to nic neobvyklého. U těch vyspělejších ekonomik se toto procento ještě zvyšuje," vysvětluje pro Český rozhlas Plus ekonom Richard Hindls.

Za takový nárůst podle něj mohou vysoké platy nad 100 tisíc korun, kterých přibývá. Plat pak sice roste i všem ostatním, ne ale tolik, aby se přehoupli přes průměr. Nejlépe jsou na tom lidé v oblasti bankovnictví, financí či IT, ani tady už ale platy nestoupají tak rychle jako před deseti lety.

Špatná situace pak naopak podle Hindlse panuje ve školství. „Jestliže se učitelka s nesmírnou lidskou odpovědností a se 40 letou praxí pohybuje sotva na hranici průměrného platu, tak něco není v pořádku." varuje odborník.

Za nízké mzdy si podle něj mohou částečně sami zaměstnanci. „Řada lidí se spokojí s nižší mzdou, než by se přestěhovala nebo rekvalifikovala," vysvětluje. Poměrně nízká je v Česku podle něj také produktivita práce, což je dáno i používáním méně vyspělých technologií.

„Životním a mzdovým podmínkám na Západě se moc nepřibližujeme. Odstup mezi tím, co si vyděláme a co si v zahraničí můžeme koupit, je pořád velký. Leccos sice třeba v Německu pořídíme levněji, ale Evropa celkově je pro nás stále drahá," dodává ekonom.