Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy v Německu se bojí zhoršení ekonomických podmínek

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Řada německých firem se obává zhoršení ekonomických podmínek. V rozhovoru s listem Südkurier to řekl šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.

Obavy z budoucího vývoje podle něj souvisejí například s působením Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států nebo s plánovaným odchodem Británie z Evropské unie.

"Mnoho podniků má pochybnosti, zda současná příznivá situace vydrží," řekl Fuest. Upozornil také, že některá odvětví se budou muset vypořádat se strukturálními problémy spojenými s rozmachem nových technologií, jako jsou elektromobily či digitalizace.

Institut Ifo v pondělí zveřejní zprávu o březnovém vývoji podnikatelské nálady v Německu. V únoru se podnikatelská nálada překvapivě zlepšila, její index vystoupil na 111 bodů z lednových 109,9 bodu. Vrátil se tak na prosincovou úroveň, která byla nejvyšší od února 2014.

Témata:  Německo firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.