Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA se už nebudou vracet k obchodní dohodě TPP

Export, ilustrační fotografie
Export, ilustrační fotografie
Foto: Žijeme v zahraničí.cz

Hanoj - Spojené státy se nebudou vracet k transpacifické obchodní dohodě TPP, z níž odešly po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Dnes to uvedl šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Robert Lighthizer.

"Spojené státy odstoupily od TPP a své rozhodnutí nezmění. To ale neznamená, že se nebudeme v tomto regionu angažovat," řekl Lighthizer novinářům po jednání s ministry zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), které se uskutečnilo ve Vietnamu.

"Prezident přijal rozhodnutí, s nímž zajisté souhlasím, že dvoustranná jednání jsou pro Spojené státy lepší než mnohostranná," dodal Lighthizer, podle něhož se 11 zbývajících zemí TPP již shodlo, že musí hledat cestu pro volný obchod bez členství USA v kolektivní úmluvě.

Trump je dlouhodobým odpůrcem hromadných obchodních dohod a TPP, kterou dojednal jeho předchůdce Barack Obama, opustil vzápětí po svém lednovém nástupu do funkce. Někdejší realitní magnát šéfující nyní Bílému domu tvrdí, že mnohostranné smlouvy jsou pro USA nevýhodné a vystavují je neférovým obchodním praktikám.

Témata:  USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.