Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obchodní deficit USA vzrostl v dubnu o pět procent

Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Ekonomický růst, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Washington - Obchodní deficit Spojených států se v dubnu zvýšil o pět procent na tříměsíční maximum 47,6 miliardy dolarů (1,1 bilionu Kč).

Výrazný nárůst přitom zaznamenal politicky citlivý schodek v obchodování s Čínou. Vyplývá to podle agentury AP z dnešních údajů amerického ministerstva obchodu.

Nový americký prezident Donald Trump během své předvolební kampaně slíbil snížení obchodního deficitu. Pohrozil zavedením odvetných cel na dovoz z Číny, Mexika a dalších zemí, které obvinil z nepoctivých obchodních praktik.

V poslední době se stal terčem Trumpovy kritiky vysoký obchodní přebytek Německa, které má podle něj nepoctivou výhodu v podobě slabého kurzu eura.

Schodek Spojených států v obchodování s Německem v dubnu stoupl o více než čtyři procenta na 5,5 miliardy dolarů. Americký deficit v obchodování s Čínou vzrostl dokonce o více než 12 procent na 27,6 miliardy dolarů.

Témata:  USA ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.