Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Francie chce reformovat regulovaný trh práce. Proč?

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Paříž - Francie hodlá reformovat svůj přísně regulovaný trh práce, aby pomohla těm, kteří práci nemají. Před francouzským parlamentem to tento týden prohlásil prezident Emmanuel Macron. A to není malý úkol.

Míra nezaměstnanosti se totiž pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s průměrem Evropské unie se snižuje pomaleji. Trvale vysoká nezaměstnanost není jediným faktorem, kvůli němuž je reforma trhu práce vládní prioritou.

Tím dalším faktorem je strukturální nezaměstnanost, nesoulad mezi poptávkou na lokálním či regionálním trhu práce a dovednostmi pracovníků, kteří tam hledají zaměstnání. A tato strukturální nezaměstnanost je spíš důsledkem dlouhodobého charakteru ekonomiky než hospodářského cyklu, píše list Financial Times.

Práce na plný úvazek je zejména pro mladé lidi do značné míry iluzí. Bez práce je asi 22 procent Francouzů do 25 let, což v porovnání s Británií představuje dvojnásobek a ve srovnání s Německem dokonce trojnásobek. Díky školicím programům zavedeným ještě za vlády Françoise Hollandea je ale znát letos určité zlepšení.

Současný prezident Macron slíbil míru nezaměstnanosti do roku 2022 snížit na sedm procent. Přestože to stále je vyšší hodnota než ve většině unijních ekonomik, pro Francii je tento cíl ambiciózní. Míra nezaměstnanosti tam nebyla pod sedmi procenty už téměř 40 let. Podle názoru Mezinárodního měnového fondu (MMF) by mohla během pěti let klesnout na 8,3 procenta.

Macronova reforma chce řešit právě strukturu nezaměstnanosti a podnikům dát větší rozhodovací pravomoci ohledně pracovních podmínek, včetně snazšího přijímání a propouštění zaměstnanců. "Cílem je liberalizovat a deregulovat trh práce," řekl prezident v parlamentu. Reforma by měla přinést zjednodušení a zlepšení vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a pro podniky omezit překážky k uzavírání pracovních dohod na dobu neurčitou.

Témata:  Francie ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.