Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA chtějí formou sankcí omezit export z KLDR

Severní Korea, ilustrační foto
Severní Korea, ilustrační foto
Foto: Pixabay

New York - Spojené státy dnes předložily Radě bezpečnosti návrh na uvalení sankcí na Severní Koreu. Pokud by byly schváleny, přišla by KLDR o zhruba miliardu dolarů (22 miliardy korun) z příjmů z vývozu .

Nová opatření mají Pchjongjang přinutit k jednání poté, co 4. července poprvé úspěšně vyzkoušel mezikontinentální balistickou raketu. Americká armáda následně potvrdila, že Severní Korea skutečně odpálila nový druh rakety, kterým je schopná zasáhnout Aljašku.

Severní Korea loni vydělala exportem zboží přibližně tři miliardy dolarů.

Podle diplomata, na něhož se odvolává agentura AP, návrh sankcí rovněž obsahuje zákaz poskytování nových povolení k práci Severokorejcům, což je také jeden ze zdrojů peněz pro režim Kim Čong-una.

Nová rezoluce by dále mimo jiné rozšířila seznam položek takzvaného dvojího použití, které KLDR nesmí dovážet. Jde o zboží, které lze uplatnit jak v komerční sféře, tak pro vojenské účely.

Témata:  USA Severní Korea dovoz a vývoz

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.