Přední německé hospodářské instituty dnes také předpověděly, že Německo může v příštích dvou letech počítat s rekordními rozpočtovými přebytky. Vláda by podle nich měla tento rozpočtový prostor využít ke snížení daně z příjmu a k posílení sociálních výdajů. Instituty vzhledem k rychlému stárnutí německé populace vyzvaly i k reformě penzijního systému.
V letošním roce očekávají instituty nárůst rozpočtového přebytku na 28 miliard eur (730 miliard Kč) z loňských 26 miliard eur. V příštím roce by měl přebytek přesáhnout 37 miliard eur a v roce 2019 by měl činit téměř 44 miliard eur.
Podnikatelé jsou skeptičtější
Index podnikatelské důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, za září klesl na 115,2 bodu ze 115,9 bodu v předchozím měsíci. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali jeho nárůst, a to na 116 bodů.
Německé ministerstvo hospodářství již v polovině září upozornilo, že růst ekonomiky sice bude ve druhém pololetí pokračovat, ale jeho dynamika "pravděpodobně bude poněkud slabší". Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil o 0,6 procenta proti prvnímu kvartálu, kdy vzrostl o 0,7 procenta.
Průzkum institutu Ifo se uskutečnil před nedělními parlamentními volbami, jejichž výsledkem jsou značné ztráty koaličních stran a vzestup Alternativy pro Německo (AfD). Hlavní ekonom institutu Ifo Klaus Wohlrabe uvedl, že volební výsledek by mezi podniky mohl vyvolat nejistotu. Dodal, že vytvoření koaliční vlády bude obtížné, takže nelze vyloučit další volby. Analytik Stephen Brown ze společnosti Capital Economics nicméně poznamenal, že podnikatelskou důvěru v Německu podkopává spíše silný kurz eura než nejistota ohledně politického vývoje.
