Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko zvažuje propojení platebních systémů s Čínou, Visa a MasterCard v ohrožení

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Peking - Rusko a Čína zvažují propojení svých národních platebních systémů. Vyhnuly by se tak problémům, které se někdy objevují při používání systémů amerických. Rusko u delší dobu pracuje na Kartě Mir.

Rusko vyvíjí vlastní platební systém Karta Mir (Karta Svět) a v současné době se jedná o jeho napojení na čínský Unionpay. "To poskytuje dobré vyhlídky na vyvarování se problémům, které se někdy objevují při použití amerických platebních systémů," uvedl v Pekingu ruský premiér Medveděv.

Rusko začalo pracovat na systému Karta Mir v reakci na zrušení platnosti karet společnosti Visa a MasterCard některých ruských klientů, na které byly uvaleny obchodní sankce kvůli ruské politice na Ukrajině.

Platební kartu Mir vydává 120 bank. Po celém Rusku - včetně Krymu, kde nesmějí působit západní banky - ji přijímá 380 finančních ústavů, jakož i restaurace či obchody. Dosud jich bylo vydáno kolem 14 milionů, a tedy asi deseti procentům populace.

Témata:  Rusko platební karty ekonomika

Aktuálně se děje

6. září 2026 17:24

Babiš promluvil o ruské hrozbě. Opatření chce koordinovat se spojenci

Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.