Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Den daňové svobody je na Slovensku o dva dny dříve

Vlajka Slovenska
Vlajka Slovenska
Foto: Pixabay

Bratislava - Právě dnes mají na Slovensku takzvaný den daňové svobody. Je o dva dny dříve než loni a vrátil se na úroveň roku 2014. Slováci tedy letos pracovali na stát 106 pracovních dnů.

Za den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého veškerá mzda již zůstává občanovi. "Tento rok vládě pomohly svátky a přestupný rok. Opticky to zlepšilo den daňové svobody, míra přerozdělování se ale zvýšila," uvedl ředitel nadace Matúš Pošvanc, podle kterého Nadace F.A. Hayeka při výpočtu zohledňuje pracovní dny.

Slovenská nadace při výpočtu zohledňuje podíl celkových výdajů veřejné správy na výkonu ekonomiky. Tento ukazatel podle odhadu dosáhne 42,12 procenta oproti loňským 41,8 procenta hrubého domácího produktu. To znamená, že stát z každého vyprodukovaného eura v zemi přerozdělí více než 42 eurocentů. Nadace tento posun zdůvodnila kromě jiného tím, že očekávaný růst slovenské ekonomiky bude letos nižší než zvyšování státních výdajů a že existují rizika v plnění rozpočtových cílů vlády.

Mezinárodní srovnání komplikuje rozdílná metodika, kterou používají jednotlivé země. V Česku podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody připadl rovněž na dnešek a na Slovensku byl podle institutu již 30. května.

Témata:  Slovensko Den daňové svobody ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. března 2026 14:01

12. března 2026 19:35

Kroužková po posledním vysílání na ČT řekla, jak to bylo s jejím odchodem

Seriál moderátorských odchodů z České televize pokračuje. Po víkendovém konci Václava Moravce, jenž veřejnoprávní instituci opouští po více než 20 letech, se s diváky definitivně rozloučila Barbora Kroužková. O jejím plánovaném odchodu se již nějaký čas vědělo. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.