Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Austrálie stahuje z trhu auta vybavená airbagy od firmy Takata

Poušť
Poušť
Foto: Pixmac

Sydney - Austrálie stahuje z trhu dalších 1,1 milionu aut vybavených potenciálně nebezpečnými airbagy od japonské společnosti Takata. Jde o největší podobnou akci v dějinách Austrálie, celkově se počet stahovaných automobilů vyšplhá na zhruba čtyři miliony. Oznámil to dnes australský vládní úřad pro ochranu spotřebitelů.

Airbagy, které mohou za určitých okolností explodovat, jsou celosvětově spojovány s nejméně 18 úmrtími a různé státy už kvůli nim svolaly přes 100 milionů vozidel. Takata kvůli tomu loni vyhlásila bankrot.

Austrálie už dříve nařídila automobilkám Audi, Ford, Volkswagen či Toyota, aby do 31. prosince 2020 vyměnily téměř tři miliony airbagů, jinak je čekají vysoké pokuty. Termín pro stažení dalších 1,1 milionu aut zatím nebyl stanoven.

Nafukovače airbagu mohou při aktivaci prasknout a vymrštit do vozu kovové části. To žž v celém světě způsobilo nejméně 180 zranění, uvedla agentura Reuters.

Výrobce airbagů a bezpečnostních pásů Takata loni v červnu vyhlásil bankrot. Kvůli skandálu totiž musí vyplatit miliardy za odškodné, pokuty a náhrady vadných součástek.

Témata:  Austrálie auto

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.