Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polský prezident Duda podepsal přelomový proinvestiční zákon

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: pis.org.pl

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda podepsal nový proinvestiční zákon, jehož součástí jsou přelomové změny a který má přeměnit celé Polsko ve zvláštní hospodářskou zónu.

Podle nového zákona budou mít investoři, velcí i malí, nárok na daňové úlevy po dobu deseti až 15 let, aniž by se museli přesunout do určité oblasti. Daňové úlevy budou nově přiznány podle místa a povahy investice, ale také podle kvality pracovních míst, která vytvoří. Upřednostňována budou středně velká města, jejichž sociální a hospodářská důležitost se snižuje. V úvahu se bude brát i míra nezaměstnanosti a velikost investora.

V současnosti je v Polsku 14 zvláštních hospodářských zón. Pokrývají zhruba 0,01 procenta rozlohy Polska. Ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewiczová vysvětlila, že rozdělení do 14 zón bylo představeno před více než 20 lety, kdy bylo Polsko ve zcela odlišné situaci.

"V té době bylo prioritou přilákat kapitál a vytvořit nová pracovní místa," uvedla. Nyní, jak zdůraznila, je prioritou vytvoření vysoce kvalitních, dobře placených pracovních míst, uvedla agentura PAP.

Témata:  Polsko Andrzej Duda

Aktuálně se děje

7. září 2026 11:26

7. září 2026 4:00

Počasí v novém týdnu nabídne tři různé jevy, zmínili meteorologové

Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.