Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko opouští záchranný program eurozóny

Řecko
Řecko
Foto: Pixabay

Atény - Řecko dnes oficiálně opouští třetí a zároveň poslední záchranný program. V jeho rámci od věřitelů získalo 86 miliard eur. Ode dneška se má země sama financovat na mezinárodních dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy.

Atény čekají první nejisté krůčky na cestě k úplné opětovné samostatnosti na trhu s dluhopisy. Učiní tak s ekonomikou, která prošla nekompromisní kúrou masivních úspor a škrtů ve státních výdajích.

Zcela svobodné ale Řecko nebude. Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Výše řeckého dluhu nyní činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho drtivou většinu dluží Řecko v různé formě dalším zemím eurozóny a zlomek Mezinárodnímu měnovému fondu. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.

Témata:  Řecko ekonomika dluhopisy

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 8:29

Je jasno o prvním cenném kovu z hokeje v Miláně. Slováci končí bez medaile

Poté, co hokejisté Slovenska po pátečním debaklu od USA byli smířeni s tím, že Milán pro ně jejich Nagano nebude, věřili, že se jim podaří pod pěti kruhy obhájit alespoň bronz. Stejně jako v semifinále s Američany i v duelu o bronz naši východní sousedé schytali šestigólový příděl. Bylo to tak Finsko, které si dokráčelo pro svůj historicky pátý olympijský bronz suverénním způsobem, když vyhrálo jasně 6:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.