reklama

Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2458 korun na 31.516 Kč. Nominální nárůst činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27.719 korun.

"Ekonomika se již delší dobu nachází ve stavu plné zaměstnanosti, kdy si zaměstnavatelé mezi sebou navzájem přeplácí zaměstnance, a rychlý růst mezd je jen odrazem tohoto stavu. Pro některé firmy může být takto rychlý růst mezd a tedy i nákladů práce problém a ohrozit jejich cenovou konkurenceschopnost," uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Celkový růst mezd přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera za celý letošní rok přesáhne osm procent, což bude nejvyšší roční růst za posledních 15 let. "V příštím roce očekáváme mírné zpomalení a růst mezd v rozmezí šest až sedm procent. Ziskovost řady firem se díky rostoucím mzdovým nákladům snižuje, a ochota firem přidávat se tak bude příští rok snižovat navzdory tomu, že trh práce zůstane nadále velmi napjatý," uvedl.

V následujícím období tempo růstu mezd již začne pozvolna slábnout i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška. "Podepíšou se na tom horší ekonomické výsledky řady firem, pro něž představuje současný růst mezd dlouhodobě neúnosnou zátěž," uvedl.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče se kvůli růstu mezd snižuje míra ziskovosti nefinančních podniků v české ekonomice, což je faktor, jenž hovoří proti jejich dalšímu zrychlení růstu. "Samozřejmě nelze vyloučit, že v kombinaci s růstem minimální mzdy a zvyšováním platů ve veřejném sektoru bude růst průměrných výdělků v roce 2019 nakonec vyšší, než se nyní očekává, pak by ale zpomalení růstu průměrné mzdy následovalo nejpozději v roce 2020," uvedl.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že růst mezd nyní významně předbíhá produktivitu práce, což může mít do budoucna negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. "Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň to, že podobně rychlý růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko," dodal.

Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové za pozornost stojí i růst mediánové mzdy, která roste rychleji než mzda průměrná. "To znamená, že k nárůstu mezd dochází především u lidí s nižšími příjmy. Pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se tak nepatrně přivírají," uvedla.