Takto hospodaří kraje: Podívejte se, jak je na tom ten váš

Nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele měl mezi lety 2012 a 2015 Kraj Vysočina s 18.487 korunami na osobu, následoval Karlovarský kraj s 18.224 Kč. Nejméně peněz na obyvatele získaly do svých rozpočtů kraje Jihomoravský a Moravskoslezský, a to 13.906 Kč, respektive 14.166 Kč. Kraj s nejnižšími příjmy tedy dostal tři čtvrtiny částky kraje s nejvyšší hodnotou. Vyplývá to z údajů společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje.

Loni celkové příjmy krajů stouply meziročně o desetinu na 160,8 miliardy korun. Růst byl dvojnásobný ve srovnání s rokem 2014, značný vliv měl přesun financování sociálních služeb ze státu na kraje. Nejrychleji, a to o více než 16 procent, loni stouply příjmy Jihočeskému a Karlovarskému kraji.

Kraje jako celek hospodařily v posledních čtyřech letech s téměř vyrovnaným rozpočtem. Největší díl z příjmů ušetřil v tomto období Pardubický kraj, a to téměř čtyři procenta ze souhrnu čtyřletých příjmů. Na druhém místě je Královéhradecký kraj s dvouprocentní úsporou. Naopak příjmy Moravskoslezského kraje byly o téměř čtyři procenta nižší než výdaje, v Olomouckém kraji to bylo o tři procenta.

Krajské rozpočty skončily v roce 2012 schodkem ve výši tří procent celkových příjmů, o rok později bylo hospodaření vyrovnané. Poté se hospodaření zlepšovalo, napomohl tomu i plynulý růst příjmů. V roce 2014 vykázaly kraje dvouprocentní přebytek a loni schodek 0,2 procenta příjmů. Přebytek rozpočtu loni vykázalo devět krajů, u zbývajících čtyř to byl schodek. Nejvyšší podíl deficitu na příjmech měl Moravskoslezský kraj (8,8 pct), naopak nejvyšší úsporu příjmů dosáhl Královéhradecký kraj (3,6 pct).

Dluh krajů, který má většinou formu bankovních úvěrů, stoupl z téměř 23 miliard v roce 2012 na loňských 24,15 miliardy. Stabilní úroveň dluhu si udržoval Olomoucký a Liberecký kraj. Dluh Kraje Vysočina se za čtyři roky téměř zdvojnásobil, naopak dluh Královéhradeckého kraje se snížil o téměř 40 procent. Mezi kraji vyniká Plzeňský kraj, který si dlouhou dobu udržoval nulový dluh a ani poslední čtyři roky nebyly výjimkou.

V přepočtu na obyvatele vykázal ke konci loňského roku nejvyšší dluh Olomoucký kraj, kde na jednoho občana připadá dluh 6216 korun. Následuje Karlovarský kraj s dluhem 3979 korun na občana. U obou krajů ale dluh od roku 2012 klesal. Naopak nízký dluh měl po Plzeňském kraji Jihočeský kraj s 863 korunami, následoval Královéhradecký kraj s 1286 korunami.

Výrazně stouply výdaje na sociální služby

Celkové výdaje krajů dosáhly na konci loňského roku 161,2 miliardy korun a zvýšily se meziročně o 12 procent. Vyšší byly ve všech krajích. Podíl kapitálových výdajů na celkových stoupl na 17 procent.

Jednou z důležitých výdajových položek je dopravní obslužnost, jde o úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy pro zajištění dopravy. Tyto výdaje se od roku 2012 zvyšovaly, loni však meziročně o sedm procent klesly na 12,7 miliardy korun.

Kromě výdajů na dopravní obslužnost financují kraje v rámci svých rozpočtů také správu, údržbu a výstavbu silniční sítě. Tyto výdaje byly v průměru za roky 2012 až 2015 nejvyšší v Kraji Vysočina, kde představovaly 2795 korun na obyvatele. Nejméně pak stála údržba silnic Jihomoravský kraj, který na ni vynaložil v průměru na obyvatele 1174 korun.

Na jeden kilometr silnic I. a II. třídy kraje vydaly za poslední čtyři roky 337.000 korun. Nejvíce to bylo v Moravskoslezském kraji (578.000 korun), nejméně naopak v Pardubickém kraji (232.000 korun).

Co se týče zdravotnictví, tam výdaje setrvale rostly. V roce 2012 připadalo na obyvatele 824 korun zdravotnických výdajů, loni už to bylo 941 korun, průměr za čtyři roky činí 862 korun. Mezi kraji ale existovaly značné rozdíly. Nejvyšší výdaje vykázal v průměru za čtyři roky Plzeňský kraj s 1390 korunami. Pak následoval Kraj Vysočina s 1317 korunami. V Ústeckém kraji to bylo nejnižších 550 korun.

Výdaje na sociální služby představovaly v krajích částku 823 korun na obyvatele v průměru za čtyři roky. Výrazně stouply zejména loni vlivem převodu financování ze státu na kraje. Výdaje se loni meziročně zvýšily o 78 procent na celkových 12,5 miliardy korun. Nejvyšší byly ve čtyřletém průměru v Olomouckém kraji (1326 korun), nejnižší ve Středočeském (635 Kč).

Na kulturu věnovaly kraje za čtyřleté období 348 korun v přepočtu na obyvatele, nejvíce šlo na kulturu ve Zlínském kraji (730 korun). Loni se celkové výdaje krajů zvedly o čtvrtinu na 3,4 miliardy korun.

Odměny zastupitelům se v průměru za čtyři roky vyšplhaly v krajích na 275.384 korun na zastupitele, nejvíce získali jihomoravští zastupitelé, a to 367.862 korun. Nejnižší odměny připadly jihočeským zastupitelům s 196.390 korunami.

Témata:  kraje,  CZK (česká koruna)