Británii čeká inflace a recese. Státní rozpočet Spojeného království se také změní

"V dohledné době čekají britskou ekonomickou a měnovou politiku těžkosti kolem dvou vzájemně si odporujících výzev. Zaprvé inflace s dopady kolem pádu libry, která od brexitu klesla o 11 procent. A pak je zde otázka recese s tendencí k menšímu růstu v důsledku dopadu nejistoty na investice. Pro měnovou a ekonomickou politiku je vždy velmi složité řešit takové dilema," řekl člen rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau.

Villeroy de Galhau již dříve varoval, že brexit představuje velké riziko pro londýnské finanční středisko City, protože může kvůli ztrátě přístupu na evropský trh přijít o tamní sídla světových bank. Jednání o odchodu Británie z EU musejí být podle něj rychlá, aby se co nejvíce omezila nejistota.

Britský ministr financí George Osborne již netrvá na tom, aby se Británie vrátila k přebytkovému rozpočtu do roku 2020. To byl přitom dosud jeden ze středobodů jeho politického programu.

Osborne také prohlásil, že britská ekonomika vykazuje po brexitu jasné známky šoku. "Vláda musí zajistit fiskální důvěryhodnost, takže budeme k rozpočtu přistupovat nadále přísně. Musíme být ale realističtí v možnosti dosáhnout přebytku do konce tohoto desetiletí," prohlásil Osborne.

Ještě před referendem mnozí ekonomové zpochybňovali, že Osborne dokáže sestavit přebytkový rozpočet, neboť by si to vyžádalo další výdajové škrty a zvýšení daní.

Stínový ministr financí John McDonnell z opoziční Labouristické strany Osborneovo prohlášení uvítal. "Referendum z minulého čtvrtka bohužel jen urychlilo to, co bylo nevyhnutelné," citovala jej britská média.

Podle ekonoma Martina Becka z výzkumné skupiny EY Item Club by menší tlak na dosažení rozpočtového přebytku mohl pomoci zmírnit dopady brexitu na britskou ekonomiku. "V době ekonomické nejistoty je to vítaný krok. Dosažení přebytku by se na několik let stalo brzdou hospodářské aktivity," uvedl Beck.

Server BBC poznamenal, že britská vláda si nyní bude zřejmě více půjčovat, aby se vyhnula rozpočtovým škrtům či zvyšování daní. "Problémem samozřejmě je, že půjčovat si nelze donekonečna," upozornil šéf Institutu pro rozpočtová studia (IFS) Paul Johnson.

Témata:  Velká Británie,  Brexit,  ekonomika