Odhad růstu české ekonomiky je příliš optimistický, tvrdí ČNB

V poslední prognóze centrální banky, zveřejněné začátkem května, ČNB zhoršila odhad vývoje české ekonomiky pro letošek na 2,3 procenta, a naopak zlepšila výhled pro příští rok na 3,4 procenta. V letošním prvním čtvrtletí HDP vzrostl meziročně o 3,0 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu více, než odhadovala centrální banka. Odchylka od prognózy byla podle ČNB způsobena zejména vyšší tvorbou zásob.

Banka po červnovém jednání oznámila, že nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí. "V diskusi o vývoji domácí ekonomiky panovala shoda, že ekonomický růst lze považovat za robustní a udržitelný. Bylo konstatováno, že ke stabilnímu růstu přispívá uvolněná měnová politika," popsal jednání poradce bankovní rady Michal Franta.

Odhad vývoje tuzemského hospodářství v roce 2017 je ale podle ČNB příliš optimistický. "V tomto kontextu několikrát zaznělo, že příspěvek fiskální politiky může být v roce 2017 nižší z důvodu pomalejšího oživení vládních investic," sdělil Franta.

Bankovní rada podrobně hodnotila situaci na trhu práce. Zaměřila se především na vývoj mezd, protože jejich nárůst představuje tlak na růst domácích cen. Bylo uvedeno, že pozorovaný růst mezd převyšující v prvním čtvrtletí roku 2016 prognózu představuje mírné proinflační riziko. V souvislosti se mzdovým vývojem bylo také diskutováno riziko poklesu inflačních očekávání vycházející z dlouhodobě nízké inflace. Většina bankovní rady vnímá možný pokles inflačních očekávání jako protiinflační riziko, které by se projevilo utlumenějším růstem mezd.

V diskuzi o mzdovém vývoji dále bankovní rada diskutovala vývoj mediánové mzdy, informuje cnb.cz. Většina členů bankovní rady se shodovala, že rychlejší tempo růstu mediánové mzdy oproti průměrné mzdě znamená rychlejší růst mezd zaměstnanců s nižšími mzdami. V tomto kontextu několikrát zaznělo, že zaměstnanci s nižšími mzdami mají vyšší sklon ke spotřebě, takže výraznější růst mediánové mzdy naznačuje možný výraznější růst spotřeby domácností vedoucí k silnějším poptávkovým inflačním tlakům. Opakovaně ale také bylo řečeno, že by růst mediánové mzdy měl být interpretován opatrně s ohledem na časté revize tohoto údaje.

Bankovní rada také diskutovala rizika a nejistoty vyplývající z vývoje v zahraničí. Bylo uvedeno, že jedinou výraznou novou informací ze zahraničí je výsledek referenda o vystoupení Velké Británie z EU. Členové bankovní rady se shodovali, že výsledek referenda znamená především nárůst nejistoty a že hlavní ekonomické dopady spojené s pravděpodobným vystoupením Velké Británie z EU leží za horizontem měnové politiky, takže nejsou pro aktuální rozhodování příliš relevantní.

Témata:  ČNB,  ekonomika