Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Revoluce v obchodních řetězcích: O úspěchu začne rozhodovat kvalita zboží

Nákupy potravin, ilustrační fotografie
Nákupy potravin, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Obchod s potravinami v Česku prochází velkou proměnou, která je téměř srovnatelná s příchodem hypermarketů ve druhé polovině 90. let.

Zatímco donedávna bylo pro řetězce hlavním zdrojem růstu otevírání nových prodejen, dnes zbývá obchodníkům jediná cesta - získat zákazníka kvalitnějším zbožím, které se dá prodat za vyšší cenu. Slevové akce k růstu obratu již nevedou. Vyplývá to z nejnovější studie GfK Supermarket-Diskont-Hypermarket 2016, kterou má ČTK k dispozici.

Mezi příčinami této velké proměny maloobchodu jsou například změna životního stylu českých zákazníků či růst ekonomiky v posledních letech. "Ale jedním z hlavních faktorů je proměna obchodu samotného. Jen největší řetězce přidaly za posledních deset let 77 procent nových obchodních ploch, ovšem v posledních letech se nárůst počtu prodejen prakticky zastavil," uvedl analytik GfK Zdeněk Skála.

V letech 2002 až 2004 otevřely největší řetězce 30 procent nových prodejen a získaly tak o 20 procent vyšší obrat. Mezi roky 2012 a 2016 tytéž řetězce celkem zvýšily počet prodejen o jedno procento, ale jejich obrat rostl celkově o deset procent. Zdroje růstu tedy obchodníci našli jinde, dodává GfK.

Témata:  obchody

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 18:07

Viceprezident Transněftu vypadl z okna. Jde o další podezřelé úmrtí

V Rusku došlo k dalšímu podezřelému úmrtí vysoce postavené osoby. Zemřel viceprezident státní společnosti Transněft Andrej Badalov. Podle dostupných informací vypadl z okna ve svém domě v prominentní moskevské čtvrti Rubljovka. Informoval o tom web Moscow Times

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.