Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Předběžné opatření OKD potvrdil i Vrchní soud

OKD, Důl Paskov
OKD, Důl Paskov
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Olomouc - Společnost NWR Holdings B.V. neuspěla u Vrchního soudu v Olomouci s odvoláním proti předběžnému opatření ostravského krajského soudu, kterým byl výkon jejích akcionářských práv v černouhelné společnosti OKD podřízen souhlasu věřitelů či soudu. Vrchní soud předběžné opatření v pátek potvrdil a své usnesení zdůvodnil tím, že je třeba kontrolovat rozhodnutí majitele OKD, zjistila dnes ČTK v insolvenčním rejstříku. Společnost OKD, jejímž jediným vlastníkem je NWR Holdings B.V, je od května v úpadku.

Odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci podala NWR Holdings B.V. na začátku června. Její právníci se domáhali zrušení části předběžného opatření ohledně rozhodování valné hromady či jediného společníka OKD. Krajský soud totiž stanovil podmínku, že v těchto případech je nutný souhlas prozatímního věřitelského výboru nebo insolvenčního soudu. Podle NWR Holdings B.V. jsou předběžným opatřením omezena její akcionářská práva.

Vrchní soud upozornil, že NWR Holdings B.V spolu se svým jediným společníkem NWR N.V. kvůli dluhopisům zatížila OKD závazky v hodnotě nejméně 10,5 miliardy korun, které nyní v insolvenčním řízení uplatňuje Citibank. OKD má podle vrchního soudu na uspokojení pohledávek věřitelů v celkové výši bezmála 17,3 miliardy korun majetek v hodnotě 6,75 miliardy korun.

OKD ručí za několikamiliardové dluhopisy vydané společností NWR N.V., přičemž dokumenty za emitenta těchto obligací i ručitele podle vrchního soudu podepsala jedna a tatáž osoba. Senát vrchního soudu upozornil, že společnosti NWR N.V. a NWR Holdings B.V. své dluhy nezaplatily, takže zodpovídají za to, že uspokojení věřitelů OKD bude podstatně nižší, než kdyby těžební společnost za dluhopisy neručila.

"Existuje zde tudíž reálné nebezpečí v nepřiměřeném jednání těchto společností, a to ohledně rozhodování o majetku dlužníka (OKD), ale i ohledně rozhodování o personálních změnách u dlužníka," stojí v usnesení vrchního soudu. Podle soudu je nutné předběžným opatření kontrolovat korporátní rozhodování. "Není totiž ve společném zájmu věřitelů, aby jediný akcionář po pravomocném rozhodnutí o úpadku dlužníka bez omezení a k tíži věřitelů například volil či odvolával členy představenstva nebo rozhodoval například o fúzi či jiné přeměně společnosti," uvedl vrchní soud.

Ostravský krajský soud předběžné opatření zdůvodnil tím, že hrozí střet zájmů. Firmy z mezinárodní skupiny Ad Hoc Group (AHG), která podle soudu "v konečném důsledku ovládá společnost NWR a tím nepřímo i OKD", jsou totiž zároveň hlavními věřiteli těžební společnosti. Podle právníků NWR to ale není pravda a největším přihlášeným věřitelem je londýnská Citibank. Podle ostravského soudu Citibank figuruje jako zástupce držitelů dluhopisů.

OKD se dostala do existenčních problémů kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. V květnu podala sama na sebe insolvenční návrh, v němž uvedla, že nejméně 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. Pohledávky už u soudu přihlásilo přes 500 jejích věřitelů. V dolech, kde nyní i s dodavatelskými firmami pracuje zhruba 12.000 lidí, se dál těží uhlí. Problémy OKD řeší i vláda, která se zabývá tím, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na provozní výdaje. OKD se totiž potýká s nedostatkem finanční hotovosti. O budoucnosti firmy budou v srpnu rozhodovat věřitelé.

Témata:  OKD NWR

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 18:20

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, jeden z nejvýznamnějšch filozofů současnosti

Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.