Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britská ekonomika se ve druhém čtvrtletí zotavila více, než se předpokládalo

Londýn
Londýn
Foto: Pixabay

Britská ekonomika se ve druhém čtvrtletí zotavila více, než se předpokládalo. Podle konečných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 5,5 procenta místo původně uváděných 4,8 procenta, oznámil dnes britský statistický úřad. Růst by upraven po kompletnějších údajích ze sektoru zdravotnictví a po aktualizaci zdrojů a metodiky výpočtu ekonomického výkonu Británie.

Údaje ukazují, že britská ekonomika se za duben až červen rychle zotavila z pandemie. V poslední době se však objevují známky zpomalení tempa růstu kvůli nedostatku zásob a zaměstnanců, jako jsou například řidiči nákladních aut.

Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey ve středu uvedl, že ekonomika znovu dosáhne úrovně před pandemií na začátku roku 2022. To je zhruba o jeden až dva měsíce později, než banka čekala v srpnu, uvedla agentura Reuters.

Dnešní zpráva ukázala, že výdaje domácností ve druhém čtvrtletí stouply téměř o osm procent a že domácnosti sáhly do úspor z doby pandemie. Růst HDP táhnul sektor služeb, hlavně ubytování a stravování, kde růst po uvolnění koronavirových omezení dosáhl 87,6 procenta. Produkce zpracovatelského průmyslu se zvýšila o 1,8 procenta, neboť u výroby aut se projevily negativní dopady nedostatku čipů. Produkce ve stavebnictví se vrátila na úroveň před pandemií.

Témata:  Velká Británie ekonomika

Související

Aktuálně se děje

19. března 2026 20:18

19. března 2026 10:52

Návod nebyl. Dagmar Havlová zavzpomínala, jak se zhostila role první dámy

Česko za 33 let zažilo čtyři prezidenty, ale pět prvních dam. Jedna z nich oslaví o víkendu narozeniny. Dagmar Havlové bude od neděle 73 let. Když její muž končil jako prezident, nebylo jí ani padesát. V roli jí tehdy vystřídala Livia Klausová. Jak spolu obě dámy vycházely?  

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.