Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena uhlí padá. Kdy skončí těžba v OKD? Zazněly dva termíny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Těžba na všech dolech černouhelné OKD by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne letos v říjnu podle vývoje cen uhlí. Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu státní společnosti Prisko, který by dnes měla projednat vláda. Podle něj označilo tuto variantu na konci června za nejvhodnější představenstvo OKD.

Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů - zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. "Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září," napsal dnes ČTK Havlíček.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu.

OKD na začátku července uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

Návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 dnes přivítala ekologická organizace Greenpeace, vláda by podle ní měla scénář podpořit. Podmínkou pro jeho provedení ale zároveň musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů, například ve formě výsluhových příspěvků, které prosazují odbory, dodala.

Vítáme návrh, podle kterého by těžba černého uhlí měla skončit v roce 2021, případně o rok později, a vyzýváme vládu @KarelHavlicek_, @AndrejBabis @RibraRichard, aby dnes tento scénář podpořila. Podmínkou musí být podpora regionu a přímá podpora horníků. https://t.co/LlX54LBygP

— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) July 20, 2020

Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.

Témata:  OKD těžba uhlí Karel Havlíček ekonomika Moravskoslezský kraj Greenpeace

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 10:12

Když uspějí u voleb, najednou otáčí. Pavel na konferenci MSC promluvil o populistech

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupil prezident Petr Pavel v rámci panelové diskuse věnované vzestupu populismu. Ve svém příspěvku nabídl hlubší vhled do příčin, proč se tomuto fenoménu tak daří zejména v zemích střední a východní Evropy. Podle Pavla tkví kořen problému v nenaplněných očekáváních, která provázela pád komunismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?