Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena uhlí padá. Kdy skončí těžba v OKD? Zazněly dva termíny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Těžba na všech dolech černouhelné OKD by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne letos v říjnu podle vývoje cen uhlí. Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu státní společnosti Prisko, který by dnes měla projednat vláda. Podle něj označilo tuto variantu na konci června za nejvhodnější představenstvo OKD.

Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů - zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. "Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září," napsal dnes ČTK Havlíček.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu.

OKD na začátku července uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

Návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 dnes přivítala ekologická organizace Greenpeace, vláda by podle ní měla scénář podpořit. Podmínkou pro jeho provedení ale zároveň musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů, například ve formě výsluhových příspěvků, které prosazují odbory, dodala.

Vítáme návrh, podle kterého by těžba černého uhlí měla skončit v roce 2021, případně o rok později, a vyzýváme vládu @KarelHavlicek_, @AndrejBabis @RibraRichard, aby dnes tento scénář podpořila. Podmínkou musí být podpora regionu a přímá podpora horníků. https://t.co/LlX54LBygP

— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) July 20, 2020

Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.

Témata:  OKD těžba uhlí Karel Havlíček ekonomika Moravskoslezský kraj Greenpeace

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.