Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny zeleniny letí vzhůru. Cibule už je dvakrát dražší než loni

Cibule umí doslova zázraky
Cibule umí doslova zázraky
Foto: Pixabay

Cibule stojí v obchodech dvojnásobek než loni, o více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily máslo, vejce, cukr a ovoce.

Vyplývá to z červencových průměrných cen, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistici každý měsíc sledují a zveřejňují ceny šesti desítek potravin.

Pokud se ceny všech sledovaných výrobků sečtou jako obsah nákupního košíku, je celkový součet proti loňskému červenci o stokorunu vyšší.

Nejvýraznější nárůst ceny je patrný u cibule. Zákazníci letos o prázdninách platí za kilogram 32,52 koruny, zatímco loni to bylo 15,40 koruny. V červenci přitom cibule zlevnila proti červnu o 6,50 Kč/kg. Květák za rok zdražil o téměř 17 korun na průměrných 41,14 koruny. O více než polovinu jsou letos dražší i brambory a hlávkové zelí.

Ze sledovaných druhů zeleniny zlevnila pouze mrkev. O více než třetinu jsou dražší okurky a papriky, o pětinu podražila rajčata. V návaznosti na toto zdražení je třeba sáhnout hlouběji do peněženky také u nákupu kečupu, nakládaného zelí a sterilovaných okurek.

Zdražuje také vepřové maso a v souvislosti s tím i šunka, sádlo, párky či paštika. Různé druhy vepřového masa, jako je plec, bůček, kýta či krkovice, podražily proti loňsku o čtyř až osm procent, tedy o pět až sedm korun na kilogramu masa. U hovězího masa nepatrně zlevnilo zadní bez kosti, ale nahoru šly ceny pravé svíčkové či předního bez kosti. Dražší jsou i kachny a kapři, naopak cena kuřat nepatrně klesla.

Naproti tomu výraznější zlevnění statistici zaznamenali u ovoce. Jablka jsou levnější o více než třetinu, citrony téměř o pětinu a pomeranče o osm procent. Ze sledovaných druhů ovoce zdražily proti loňskému létu pouze banány, a to o pětinu.

Levněji lidé letos o prázdninách nakupují také máslo, jehož cena loni trhala rekordy. Letos cena pozvolna klesá a v létě stála čtvrtkilová kostka másla v obchodech v průměru zhruba 45 korun. Před rokem to ovšem bylo 53,60 Kč a na rekordních 55,80 koruny přišla loni v říjnu. Podobné je to i u vajec, které lze letos v obchodech pořídit levněji než loni.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy tlak na růst cen potravin nepolevuje a zejména kvůli stále nepříliš příznivému počasí ani nepoleví. "Loňské suché a teplé počasí, které vedlo ke špatné úrodě obilovin či brambor, se sice letos ve stejně kritické podobě neopakuje, avšak zemědělci stále spokojení nejsou. Růst cen potravin tak nadále zrychluje a v příštím roce bude ještě markantnější než letos," uvedl minulý týden Kovanda.

Za rychlejším zdražováním masa je podle Kovandy zejména epidemie afrického moru prasat, která se z Asie, zejména Číny, rozšířila také do Evropy a podle něj hrozí rozšíření i do ČR. "V souvislosti s potíráním epidemie je třeba vybíjet ve velkém chovy prasat, což celosvětově snižuje dostupnost vepřového, ale třeba i šunky či sádla. To tlačí cenu vzhůru a nutí spotřebitele nahrazovat vepřové v jídelníčku hovězím či kuřecím, takže ve výsledku, byť mírněji zdražují i tyto druhy mas," zmínil.

Témata:  zelenina zdražování ekonomika Český statistický úřad Česká republika

Související

Aktuálně se děje

16. června 2025 9:31

Další bouřlivá noc, další oběti. Napětí na Blízkém východě nepolevuje

Ozbrojený střet mezi Izraelem a Íránem se dál vyostřuje. V noci na pondělí došlo k nejtvrdší výměně útoků od začátku konfliktu. Írán zasáhl izraelské civilní oblasti i rafinérii v Haifě, Izrael odpověděl údery na velitelská centra Revolučních gard. Oběti přibývají na obou stranách. Mezinárodní společenství varuje před dalším šířením konfliktu a dopady na světovou ekonomiku.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.