reklama

Jeho výše překonala předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. Výsledek kladně ovlivnilo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností.

"Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Meziroční nárůst ekonomiky byl mírnější, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že by ekonomika ve sledovaném čtvrtletí stoupla zhruba o devět procent. Odůvodňovali to především nízkou srovnávací základnou z loňského roku zasaženého omezeními souvisejícími s pandemií nemoci covid-19.

Statistici u prvního odhadu neuvádí podrobnosti vývoje ekonomiky. Podle zveřejněných informací ve druhém kvartále k meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Vedle toho rostly výdaje na konečnou spotřebu domácností. "Meziroční růst hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslových odvětvích. Mezičtvrtletní srovnání pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství," uvedli statistici.

Kermiet současně ale připomněl, že kvůli nedostatku komponentů v řadě průmyslových odvětví se zvýšily zásoby nedokončených výrobků, což mělo dopad na vývoz zboží.

V prvním čtvrtletí letos česká ekonomika meziročně klesla o 2,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomický výkon poklesl o 0,3 procenta.

Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy epidemie se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla. Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích.

reklama