Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čínská centrální banka sníží požadavek na povinné rezervy bank, letos poprvé

Čína
Čína
Foto: Pixabay

Čínská centrální banka sníží požadavek na povinné minimální rezervy bank o čtvrt procentního bodu, v letošním roce k tomuto kroku přistupuje poprvé, informovala dnes agentura Reuters. Banky tak budou mít navíc k dispozici dlouhodobou likviditu v objemu 530 miliard jüanů (1,9 bilionu Kč). Smyslem je podpořit hospodářský růst, jehož tempo v Číně zpomaluje.

Čínské hospodářství se potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu, rozsáhlými protipandemickými uzávěrami a slabým trhem s nemovitostmi. Čínský vývoz, poslední hlavní motor růstu, vykazuje známky únavy a podle některých ekonomů se zvyšuje riziko recese.

Úprava platí pro všechny banky od 25. dubna. Centrální banka též uvedla, že některým menším venkovským a městským komerčním bankám sníží požadavek na povinné minimální rezervy o další čtvrtinu procentního bodu.

Tento krok se všeobecně očekával, neboť čínská vláda ve středu uvedla, že nástroje měnové politiky by měly být včas použity k podpoře růstu. Naposledy centrální banka požadavek na povinné minimální rezervy snížila v prosinci. Banka též začala snižovat úrokové sazby, místní vlády urychlily výdaje na infrastrukturu a ministerstvo financí přislíbilo další snížení daní.

Čína na počátku měsíce snížila výhled letošního ekonomického růstu na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Podle vládního podkladu, který představil premiér Li Kche-čchiang, počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) zhruba o 5,5 procenta.

Témata:  Čína

Související

Aktuálně se děje

14. března 2026 18:20

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, jeden z nejvýznamnějšch filozofů současnosti

Svět filozofie a společenských věd zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších intelektuálů naší doby. V sobotu zemřel ve věku 96 let Jürgen Habermas, muž, jehož myšlenky o komunikaci a racionalitě zásadně ovlivnily moderní vnímání společnosti. Podle oznámení jeho nakladatelství Suhrkamp skonal pokojně v bavorském Starnbergu nedaleko Mnichova.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.