ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na sedmi procentech

"Větu, že 'ČNB bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny', lze v žargonu centrální banky chápat jako vůli nadále držet korunu uměle silnější, než by odpovídalo názoru devizového trhu," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Právě kurz koruny na tuto informaci podle něj reagoval posílením. Zřejmě to odráží skutečnost, že část trhu spekulovala na ukončení režimu intervencí, což se nepotvrdilo, podotkl.

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.

Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.

"Základní úroková sazba i potřetí v řadě setrvává na sedmi procentech, nic se nemění ani ve vztahu závazku ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilita byla analytiky jednomyslně očekávána a v její prospěch vyznívaly i komentáře jednotlivých členů bankovní rady," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

ČNB potvrdila, že nyní preferuje především stabilitu sazeb, doplnil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Trhy toto rozhodnutí sice očekávaly, na druhé straně podle něj rostou obavy z toho, že dlouhodobá stabilita tuzemských sazeb může výhledově posilovat tlak na oslabení koruny. ČNB dlouhodobě intervenuje v její prospěch, čímž ji v prostředí rostoucích sazeb v eurozóně brání před výraznějším oslabením. "I proto by rozhodnutí ČNB nemělo mít výrazný vliv na kurz koruny k euru," dodal.

Bankovní rada naposledy zvedla základní úrokovou sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka na konci června, tehdy to bylo o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Aleše Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.

Pro ponechání sazeb bylo pět členů bankovní rady, dva je chtěli zvýšit

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl, podle kterého v bankovní radě převládla snaha zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Na příštím zasedání bankovní rady se podle Michla rozhodne, zda sazby zůstanou zachovány nebo se zvýší. Guvernér očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat.

Podle Michla bylo hlavním kritériem při dnešním hlasování zachování stabilních podmínek pro ekonomiku, přestože základní scénář makroekonomické prognózy předpokládal nyní zvýšení sazeb. "Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice," řekl guvernér.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek zachování sazeb při prognóze, která předpokládá jejich zvýšení, kritizoval. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. "ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i toto přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají," uvedl. Centrální banka se podle něj zaměřuje víc na stabilizaci měnového kurzu prostřednictvím devizových operací než na cílování inflace.

Podle Michla čelí česká ekonomika vnějším nákladovým inflačním tlakům. Spotřebu domácností už tlumí vysoké ceny energií a potravin i vyšší úrokové sazby. "Úrokové sazby České národní banky se nacházejí na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti a firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice," řekl.

Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je podle guvernéra ČNB zatím neutrální, ale s inflačním rizikem do budoucna. Pro dlouhodobou cenovou stabilitu je podle něj třeba zodpovědná rozpočtová politika a umírněné požadavky při mzdových vyjednáváních.

Prognóza ČNB předpokládá, že inflace dosáhne svého vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. Ke dvouprocentnímu cíli by se měla dostat v polovině roku 2024. Michl dnes řekl, že bankovní rada ČNB potvrdila odhodlání bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou. Úrokové sazby proto podle něj zůstanou určitou dobu na relativně vysoké úrovni.

Témata:  ČNB