Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EK snížila výhled růstu HDP v eurozóně na příští rok na 1,4 z 2,3 procenta

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Evropská komise (EK) snížila výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně na rok 2023 na 1,4 procenta z 2,3 procenta uváděných v květnu. Inflaci letos čeká 7,6 procenta a příští rok čtyři procenta.

Na vině zhoršeného výhledu je ruská invaze na Ukrajinu, pokles poptávky kvůli prudkému růstu cen a možný nedostatek energie v zimě. Napsala to v noci na dnešek agentura Bloomberg s poznámkou, že čísla se mohou ještě změnit. EK má svou letní prognózu hospodářského vývoje v zemích Evropské unie oficiálně zveřejnit dnes v 11:00 SELČ.

Komise nyní podle Bloombergu očekává, že inflace v roce 2022 vystoupá na 7,6 procenta, což je více než její květnový odhad 6,1 procenta pro letošní rok. Očekává také, že inflace příští rok vzroste o čtyři procenta oproti květnové předpovědi 2,7 procenta. EK rovněž odhaduje, že HDP v zemích platících eurem letos poroste o 2,6 procenta, což je pokles oproti květnové předpovědi 2,7 procenta.

Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ekonomika Evropské unie i zemí eurozóny v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než se předpokládalo. V zemích platících eurem se HDP zvýšil o 0,6 procenta.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

15. října 2026 4:00

Nepříznivý aspekt předpovědi počasí. Problém dnešního Česka se prohloubí

Česko se potýká s mimořádným suchem. Dlouho se doufalo, že úlevu po horkém létě přinese podzim, protože by měl být deštivější. Zatím se ale tato předpověď nenaplňuje. Zlepšení se neočekává ani v nadcházejících říjnových dnech.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.