V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,2 procenta, zatímco předchozí údaje hovořily o růstu o desetinu procentního bodu nižším. Zpřesněný údaj je shodný s růstem v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,4 procenta z 1,6 procenta před rokem.
Euro area #GDP +0.2% in Q2 2019, +1.2% compared with Q2 2018 https://t.co/MXIGfqQfB1 pic.twitter.com/jvAX3tJVgz
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) September 6, 2019
Zaměstnanost v eurozóně pak proti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, v celé EU o 0,3 procenta.
Vedení Evropské centrální banky (ECB) kvůli očekávanému zpomalování hospodářského růstu hodlá podpořit ekonomiku eurozóny dalšími podpůrnými opatřeními. ECB v srpnu uvedla, že nový soubor opatření by mohl přinést další snížení úroků či nové nákupy dluhopisů. Tomuto postupu se nebrání ani Christine Lagardeová, která by se šéfkou centrální banky měla stát od listopadu.
Mezi unijními zeměmi zaznamenalo podle Eurostatu nejvyšší mezičtvrtletní růst Maďarsko, jehož ekonomika ve druhém čtvrtletí zrostla o 1,1 procenta. Na předních příčkách byly i další země bývalého východního bloku. Česká republika uzavírá první desítku s růstem o 0,7 procenta. Nejhůře dopadla Británie, jejíž ekonomika zaznamenala pokles o 0,2 procenta. Německo na tom bylo jen o desetinu procentního bodu lépe.
