Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fed opět zvýšil úroky o 0,75 procentního bodu, naznačil však zpomalení

Americký dolar (USD)
Americký dolar (USD)
Foto: Pixmac

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.

Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.

Fed úrokové sazby zvýšil o 0,75 procentního bodu již počtvrté za sebou. V poslední době se spekulovalo o tom, že na příštím zasedání, které se bude konat v prosinci, by banka mohla úroky zvýšit pouze o půl procentního bodu.

Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.

Témata:  Fed USD (americký dolar)

Související

Aktuálně se děje

20. března 2026 13:24

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. K činu se přihlásila propalestinská skupina

Hasiči od pátečního rána zasahují u požáru haly v Pardubicích. Případem se zabývá policie, která prověřuje informaci, že se k útoku přihlásila konkrétní skupina. Mělo by jít o organizaci, která hájí zájmy Palestinců. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.