"Zásadní krize, která by znamenala extrémní nárůst nezaměstnanosti a v které by firmy propouštěly a dělaly masivní úspory na lidských zdrojích, nehrozí," řekl ministr práce. Zjištění označil v nynější ekonomické situaci za "poměrně pozitivní". Věří tomu, že firmy dokážou krize využít k rozvoji a vyjdou z ní nakonec posílené.

Podle ministra se zaměstnavatelé sice snaží šetřit, ale ne na lidech. Úspory hledají spíš při využívání prostor, ve vozovém parku, na marketingu či díky digitalizaci. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Dál nové pracovníky nabírají, ale opatrně a na nezbytné pozice. Propouštění hrozí hlavně lidem s nízkou kvalifikací. Dvě třetiny firem plánují navyšovat výdělky, a to nejčastěji plošně o šest až deset procent. Tempo přidávání zrychluje, shrnul poznatky z průzkumu Jurečka. Podle něj zaměstnavatelé uvítali strop na ceny energií, snížení spotřební daně u pohonných hmot, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje či zajištění dodávek plynu, stojí ale i o další podporu.

Bezmála dvě pětiny firem s více než deseti zaměstnanci hodnotily svou situaci před koncem loňského roku jako velmi dobrou. Stejný podíl ji považoval za dobrou, ale s výhradami. Celkem 12 procent firem uvedlo, že mají špatnou ekonomickou situaci. Desetina pak zmínila, že už teď má potíže závazky splácet. Pro letošek tři z deseti dotázaných zaměstnavatelů očekávají zlepšení hospodářského výsledku. Zhruba stejný podíl naopak předpokládá zhoršení.

Zaměstnavatelé sdělili, že je nejvíc ohrožují ceny energií, zdražování surovin a služeb, nedostatek kvalifikovaných sil či nižší poptávka. Část zmiňovala i nejistotu a platební neschopnost odběratelů. Někteří si stěžovali také na přibývání administrativy.

Pro další období firmy plánují nejčastěji digitalizaci, lepší hospodaření se zásobami či posílení komunikace ve firmě. Snížení počtu zaměstnanců chystá 11 procent dotázaných. Osm procent chce posílit práci na dálku. Sedm procent zvažuje snížení rozsahu úvazků.

Podle Dombrovského se firmy poučily za covidové krize, proto se zaměstnanců nezbavují. "Je to covidová lekce. Ty firmy, které rychle šetřily, měly pak problém lidi nabrat," podotkl analytik.

V prosinci 79 procent zaměstnavatelů uvedlo, že chce nabírat nové pracovníky. Je to méně než loni v dubnu, ale víc než za covidu.

Hromadné propouštění oznámí týdně jedna až tři firmy

Hromadné propouštění nahlásí každý týden úřadům jedna až tři firmy. Týká se zhruba 200 až 250 zaměstnanců. Novinářům to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Podle ní je ve srovnání s předchozími lety situace zhruba stejná a nijak zvlášť se nevymyká.

Při hromadném propouštění dostane v jednom kalendářním měsicí výpověď větší počet zaměstnanců. U zaměstnavatelů s 20 až 100 pracovníky je to podle zákoníku práce deset lidí, v podnicích od 101 do 300 pracovníků je to desetina a u společností s víc než 300 zaměstnanci pak 30 lidí. Vedení firmy musí nejméně měsíc předem informovat odbory či radu zaměstnanců a sdělit důvody, počet a profese propouštěných či údaje o odstupném. Záměr musí také oznámit krajskému úřadu práce.

"Každý týden nahlásí hromadné propouštění jedna, dvě či tři firmy. V týdenním součtu je to 200 až 250 lidí. Celorepublikově je to rozložené velmi plošně. Firmy mají pobočky po celé republice, takže na pobočce odchází třeba jeden až dva lidé. V součtu to pak dá vyšší číslo. Zatím není zasažen žádný specifický sektor ani profese, je to různorodé," uvedla Štěpánková. Podle ní se propouštění týká lidí s nejvyšší odborností i pomocných profesí.

Lidé bez místa podle zjištění dlouho nezůstávají, novou práci si zatím hledají poměrně snadno. "Přirozený proces na trhu práce je zatím samoočistný," podotkla vrchní ředitelka sekce.

Ministerstvo práce sleduje od loňského července vývoj pravidelně každý týden. Předtím dostávalo statistiky jednou měsíčně. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že data nejdřív naznačovala obavy a k uklidnění situace nepřispívala ani vyjádření některých expertů či politiků o hrozbě masového propouštění. "Viděli jsme, že to nenastane. Stále je poptávka po pracovnících," uvedl Jurečka.

Podle Štěpánkové je nyní hromadné propouštění ve srovnání s předchozími roky "v podstatě stejné a v zásadě se nevymyká". Odlišný byl jen minulý pocovidový rok, kdy úřady práce skoro žádné případy neevidovaly, upřesnila šéfka sekce.

Analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský míní, že pohyby většího počtu pracovních sil na pracovním trhu budou pokračovat. Lidé ale přejdou na jiná místa. "Celkově nábor bude ale neutrální či lehce pozitivní. Jde o to podpořit prostupnost na trhu práce," řekl expert.

K větší prostupnosti mezi jednotlivými obory a k lepšímu uplatnění mají přispět chystané změny rekvalifikací. Ministerstvo práce chce podle Štěpánkové podpořit zvládání digitálních technologií. Kurzy by mohly být kratší. Vyškolení by mohlo trvat třeba dva dny, tedy celkem 16 hodin. U rozsáhlejšího přeškolení by lidé nemuseli absolvovat celou přípravu, ale jen tu část, která by jim chyběla. Dál by měla zůstat i možnost, aby si zájemci rekvalifikační kurz sami vybírali a připravili se na profesi, které se chtějí věnovat.