Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace na Slovensku zrychlila na 14 procent, je nejvyšší od června 2000

Slovensko, ilustrační foto
Slovensko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v srpnu zrychlilo na 14 procent z 13,6 procenta v červenci, informoval dnes ČTK slovenský statistický úřad. Ceny zboží a služeb v zemi tak rostly nejrychleji od června roku 2000.

Vývoj ovlivnily dražší potraviny a nealkoholické nápoje, jakož i vyšší ceny za energie a bydlení; obě zmíněné kategorie mají dohromady značný podíl na výdajích slovenských domácností. V Česku inflace zvolnila, byla ale nadále vyšší než na Slovensku.

Potraviny na Slovensku oproti loňskému srpnu zdražily o 21,6 procenta, nealkoholické nápoje o 14 procent. Výrazně stouply hlavně ceny chleba a obilovin, masa, mléka, sýrů a vajec, ale i olejů a tuků.

V kategorii bydlení a energie stouply ceny o 16,3 procenta. Zdražení regulovaných energií ze začátku letošního roku v srpnu táhly vyšší ceny pevných paliv. Regulované ceny energií pro domácnosti v zemi se mění zpravidla jednou ročně, letošní výrazné zdražení elektřiny či plynu na burzách se do ceníků těchto komodit pro rodiny ještě nepromítlo.

Inflace na Slovensku v meziročním srovnání zrychluje nepřetržitě od loňského února, kdy dosáhla 0,9 procenta. Od letošního března pak spotřebitelské ceny v zemi rostou dvouciferným tempem.

V České republice spotřebitelské ceny v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9:27

Druhá tragédie na Semilsku za jediný týden. Chlapec se zřítil z vysílače

Tragédie se o uplynulém víkendu stala v Jilemnici na Semilsku. Z vysílače se tam při sestupu dolů zřítil nezletilý chlapec a přišel o život. Od začátku letních prázdnin jde o několikáté tragické úmrtí dítěte. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vláda, ilustrační fotografie.

Komentář

Česko hospodaří nejlépe za šest let, roli hraje několik faktorů. Příští rok to bude jiné

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.