Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.
Spolková vláda kvůli válce na Ukrajině v aktualizovaném výhledu na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta. Ještě v lednu přitom očekávala celoroční míru inflace 3,3 procenta.
"Od začátku války na Ukrajině znatelně vzrostly zejména ceny energií, které tak výrazně ovlivňují vysokou míru inflace. Podobně vysoká byla inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981, kdy podobně prudce vzrostly ceny minerálních olejů následkem první války v Perském zálivu mezi Irákem a Íránem," uvedl statistický úřad. Dodal, že hospodářství se vedle vlivů invaze potýká stále ještě s následky pandemie nemoci covid-19, zejména s problémy v dodavatelských řetězcích.
Ceny energií se tento měsíc meziročně zvýšily o 35,3 procenta, což je o čtyři procentní body pomalejší tempo růstu než v březnu. U potravin činil meziroční růst 8,5 procenta, v březnu to bylo 6,2 procenta.
Rychlý odhad inflace vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Konečné údaje za duben zveřejní statistici 11. května.
Rychlý odhad růstu spotřebitelských cen překonal očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpokládali tempo inflace 7,2 procenta. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v dubnu činila 7,8 procenta, meziměsíčně pak ceny stouply o 0,7 procenta. Pro harmonizovanou hodnotu analytici v anketě Reuters odhadovali meziroční inflaci 7,6 procenta.
Klesla také spotřebitelská důvěra, která daleko zaostala za očekáváním trhů, když se propadla až na -26, 5 bodu, nejnižší úroveň v historii. Pokud Němci dupnou na brzdu ve svých útratách, ovlivní to také české výrobce, pro které je Německo hlavním obchodním partnerem, poznamenal Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
"Omezení německých objednávek by mohlo vést ke snižování produkce v ČR, což bude mít za následek v lepším případě zabrzdění náboru nových zaměstnanců. V horší variantě propouštění stávajících," uvedl Volf.
Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně rostly o 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Pro Němce to znamenalo dramatické zdražování, neboť země od roku 2012 nezažila inflaci v celoročním průměru nad dvě procenta.
S vysokou mírou inflace se Německo potýkalo krátce po znovusjednocení, v roce 1992 činila pět procent a o rok později 4,5 procenta. Očekávaná letošní míra inflace 6,1 procenta pak tyto hodnoty podle vládní prognózy překoná.
Související
28. července 2026 16:04
27. července 2026 9:15
26. července 2026 12:36
20. června 2026 19:54
14. června 2026 14:08
3. května 2026 14:56
