Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Německu vystoupila na 7,4 procenta, maximum od znovusjednocení

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v dubnu zvýšilo na 7,4 procenta, což je maximum od znovusjednocení Německa v roce 1990. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Důvodem růstu inflace jsou vysoké ceny energií a další hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu. V březnu míra inflace po prudkém zrychlení činila 7,3 procenta.

Spolková vláda kvůli válce na Ukrajině v aktualizovaném výhledu na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta. Ještě v lednu přitom očekávala celoroční míru inflace 3,3 procenta.

"Od začátku války na Ukrajině znatelně vzrostly zejména ceny energií, které tak výrazně ovlivňují vysokou míru inflace. Podobně vysoká byla inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981, kdy podobně prudce vzrostly ceny minerálních olejů následkem první války v Perském zálivu mezi Irákem a Íránem," uvedl statistický úřad. Dodal, že hospodářství se vedle vlivů invaze potýká stále ještě s následky pandemie nemoci covid-19, zejména s problémy v dodavatelských řetězcích.

Ceny energií se tento měsíc meziročně zvýšily o 35,3 procenta, což je o čtyři procentní body pomalejší tempo růstu než v březnu. U potravin činil meziroční růst 8,5 procenta, v březnu to bylo 6,2 procenta.

Rychlý odhad inflace vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Konečné údaje za duben zveřejní statistici 11. května.

Rychlý odhad růstu spotřebitelských cen překonal očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpokládali tempo inflace 7,2 procenta. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v dubnu činila 7,8 procenta, meziměsíčně pak ceny stouply o 0,7 procenta. Pro harmonizovanou hodnotu analytici v anketě Reuters odhadovali meziroční inflaci 7,6 procenta.

Klesla také spotřebitelská důvěra, která daleko zaostala za očekáváním trhů, když se propadla až na -26, 5 bodu, nejnižší úroveň v historii. Pokud Němci dupnou na brzdu ve svých útratách, ovlivní to také české výrobce, pro které je Německo hlavním obchodním partnerem, poznamenal Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

"Omezení německých objednávek by mohlo vést ke snižování produkce v ČR, což bude mít za následek v lepším případě zabrzdění náboru nových zaměstnanců. V horší variantě propouštění stávajících," uvedl Volf.

Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně rostly o 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Pro Němce to znamenalo dramatické zdražování, neboť země od roku 2012 nezažila inflaci v celoročním průměru nad dvě procenta.

S vysokou mírou inflace se Německo potýkalo krátce po znovusjednocení, v roce 1992 činila pět procent a o rok později 4,5 procenta. Očekávaná letošní míra inflace 6,1 procenta pak tyto hodnoty podle vládní prognózy překoná.

Témata:  Německo inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

12. ledna 2026 4:00

Počasí se v dalším lednovém týdnu bude měnit. Meteorologové popsali jak

Celodenním mrazům během dalšího lednového týdne, který právě začíná, odzvoní. Předpověď slibuje oteplení, ale také možné komplikace kvůli silné ledovce. Vyplývá to z informací od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.