Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronakrize: O kolik se propadne česká ekonomika? Nová prognóza zde

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru.

Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. V červencové prognóze asociace očekávala, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům koronaviru v průměru o 7,5 procenta a příští rok poroste o 5,3 procenta.

Ekonomové našeho prognostického panelu @SklenarPetr z @JT_BANKA, @JakubSeidler z @ingbankcz a @M_Zamecnik z #cbaonline právě představují novou prognózu vývoje české #ekonomika. Sledujte živě či ze záznamu na našem YT kanále▶️https://t.co/QudIwRUwsH

— Česká bankovní asociace (@cba_cz) October 29, 2020

Asociace zároveň konstatovala, že na úroveň výkonu před krizí se česká ekonomika dostane pravděpodobně až v roce 2023, tedy téměř o rok později, než předpokládala v létě. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta.

"Vzhledem k novým restrikcím zaznamená tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opětovný pokles, a dosavadní bezprecedentní meziroční propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 procent tak v posledním čtvrtletí ještě zesílí. Realizuje se tak nepříznivý scénář ekonomického vývoje, zároveň nástup druhé vlny pandemie ovlivní také očekávaný růst v roce příštím, který tak bude patrně podstatně slabší, než se očekávalo před několika měsíci," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Nejistoty ohledně odhadovaného vývoje jsou podle asociace neobvykle velké. Důvodem je především nejasný vývoj kolem šíření koronaviru, tedy jak odolají obory nejvíc závislé na sociálním kontaktu nebo jaká bude reakce vlády.

Česko by nicméně podle odhadů mělo zůstat zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU. "Příznivě se projevuje souběh podpůrných programů vlády a ochoty zaměstnanců obětovat mzdový vývoj ve prospěch zachování pracovních míst. I tak máme pravděpodobně před sebou nárůst nezaměstnanosti v důsledku výrazně slabšího růstového výhledu pro rok 2021," uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník upozornil, že vláda zřejmě bude v příští rok kvůli volbám trh práce udržovat na aktuální úrovni. "Snaha udržet zaměstnanost na současných pozicích bude značná, což u některých ekonomů vyvolává kritiku, že trh zmrazujeme. Přitom máme 300.000 neobsazených pozic. Dostáváme se do situace strukturálního nesouladu na trhu práce," upozornil.

Návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun ale podle asociace nedává odpověď na otázku ohledně začátku konsolidace veřejných financí. "Rozpočtový schodek v roce 2021 může být hlubší než vládou plánovaných 320 miliard korun, protože návrh nejen že nezapočítává daňové škrty, ale je i postaven na předpokladu téměř čtyřprocentního růstu ekonomiky v roce 2021. Ovšem aktuální druhá vlna nákazy covid-19 výrazně snižuje růstový výhled právě pro příští rok, což přirozeně zhorší i cyklický vývoj rozpočtu," uvedl Sklenář.

Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Ministerstvo oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta. ČNB novou prognózu zveřejní 5. listopadu.

Témata:  HDP ČR ekonomika ČBA

Související

Aktuálně se děje

15. ledna 2026 8:33

Tajemství Vémolova propuštění na kauci. Pomoci chce hned několik lidí

Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.