Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Křetínského EPH přesune EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí

Daniel Křetinský
Daniel Křetinský
Foto: Energetický a průmyslový holding

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. "Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.

Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.

"Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat," dodal Častvaj.

O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku. Dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

EP Commodities je členem skupiny EPH, v níž drží majoritní podíl Křetínský a skupina manažerů. EP Commodities se specializuje na obchodování s energetickými komoditami a také s tranzitními a skladovacími kapacitami. V současnosti firma zaměstnává zhruba stovku lidí.

Témata:  Daniel Křetinský firmy

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 10:47

Ministr Klempíř se poprvé vyjádřil k pondělní dopravní nehodě

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se poprvé vyjádřil k pondělní dopravní nehodě, kterou měl v Praze po cestě na ministerstvo. Politik odhalil, že nemocniční vyšetření neodhalilo žádný závažný problém. Klempíř tak dnes opět pracuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.