reklama

Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.

S minimální mzdou, za kterou pracuje asi 150.000 lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13.350 až 26.700 korun na 14.600 až 29.200 korun.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu. Činí 13.350 korun. Odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) je důstojná mzda základem. S její pomocí lze tlačit na růst mezd a platů obecně, okomentovala dnes Maláčová přijetí nařízení na sociálních sítích.

Před nedávnem v souvislosti s průtahy kolem dohody na zvýšení minimální mzdy Maláčová uvedla, že by zákoník práce mohl obsahovat ustanovení, aby rozhodnutí o růstu minimální mzdy padlo vždy do konce září.

Letos ministerstvo práce připravilo původně tři varianty zvýšení, a to o 1150, 1350 a 1650 korun. Odbory i ministryně práce poukazovaly na to, že v Polsku či na Slovensku bude vyšší minimální mzda než v Česku. Překročí tam 15.000 korun. Odboroví předáci argumentovali tím, že ekonomika v ČR je výkonnější než v sousedních státech a také čeští zaměstnanci si vyšší odměnu zaslouží. Zaměstnavatelé proti tomu podotýkali, že ekonomika zpomaluje, malé domácí firmy si nemohou výrazné přidávání dovolit a nemohou mzdami konkurovat zahraničním společnostem. Podle Svazu průmyslu a dopravy růst o víc než devět procent neodpovídá realitě.

reklama