Eurostat zároveň zpřesnil na 9,9 procenta zářijovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před zhruba dvěma týdny odhadl na deset procent. V srpnu inflace v eurozóně činila 9,1 procenta.

Ceny rostly výrazně rychleji než loni v září, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce unijních zemí 3,6 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 3,4 procenta.

Nejnižší míru inflace měla letos v září Francie (6,2 procenta), Malta (7,4 procenta) a Finsko (8,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (24,1 procenta), Litva (22,5 procenta) a Lotyšsko (22 procent). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Maďarsko, kde se její hodnota druhý měsíc v řadě výrazně zvýšila, tentokrát o 2,1 procentního bodu na 20,7 procenta. Rovněž v Německu inflace vzrostla proti srpnu o 2,1 procentního bodu a dostala se na 10,9 procenta.

V porovnání se srpnem vzrostla míra inflace ve 20 zemích EU, klesla v šesti státech a beze změny zůstala v Chorvatsku, uvedl Eurostat. V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,19 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,47 bodu), služby (+1,80 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,47 bodu).