Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MMF: Česká ekonomika letos klesne o 0,5 procenta, ve 2024 vzroste o 2 pct.

Ekonomický růst, ilustrační fotografie.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.

Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.

Výsledek za loňský rok fond mírně zhoršil. V lednu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,5 procenta. Zhoršil se i výhled na příští rok, kdy měla podle lednového odhadu ekonomika vzrůst o 2,5 procenta.

Inflace má letos zpomalit na 11,8 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce by měla činit 5,8 procenta. Zůstane tak vysoko nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled je výrazně hroší než v lednu, kdy fond čekal v roce 2024 snížení inflace na 2,5 procenta. MMF již dříve doporučil ČR další zvyšování úrokových sazeb.

MMF očekává v letošním roce zvýšení míry nezaměstnanosti v ČR na 3,5 procenta z loňských 2,3 procenta. Příští rok se má nezaměstnanost opět snížit, a to na 2,5 procenta.

Z nejnovějších odhadů MMF vyplývá, že Česká republika si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky. V Maďarsku se má podle aktuální prognózy HDP zvýšit o 0,5 procenta, na Slovensku o 1,3 procenta a v Polsku o 0,3 procenta.

České ministerstvo financí čeká letos rovněž pokles HDP o 0,5 procenta, ČNB jen o 0,3 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na konci minulého měsíce odhadla, že Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta.

MMF dnes zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,8 procenta z lednových 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF. Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta.

MMF zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na 2,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,8 procenta, zatímco v lednu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF ve své dnešním výhledu.

Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta. Výhled na příští rok však MMF mírně zhoršil, v lednu čekal růst 3,1 procenta. V příštích pěti letech by se měl ustálit v průměru na pěti procentech, což je nejslabší střednědobá prognóza za několik desetiletí.

MMF upozornil, že inflace sice zpomalila, protože centrální banky zvýšily úrokové sazby a ceny potravin a energií se snížily, základní cenové tlaky ale přetrvávají a trhy práce jsou v řadě ekonomik napjaté. Začínají se také projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb, do popředí se dostala zranitelnost bankovního sektoru a vzrostly obavy z nákazy v širším finančním sektoru. Současně se zdá, že budou pokračovat hlavní síly, které formovaly světovou ekonomiku loni. Míra zadluženosti zůstává vysoká, ceny komodit se sice zmírnily, ale válka pokračuje a geopolitické napětí je vysoké.

MMF také varoval, že vzhledem k současným rizikům se výhled může zhoršit a šance na tvrdé přistání prudce vzrostla. Napětí ve finančním sektoru by mohlo zesílit a případné šíření nákazy by oslabilo reálnou ekonomiku, protože by se zhoršily podmínky financování. Válka na Ukrajině by také mohla zintenzivnit, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.

V případě alternativního scénáře s dalším napětím ve finančním sektoru by se globální růst mohl letos snížit až na 2,5 procenta. Byl by tak nejnižší od globálního poklesu v roce 2001, s výjimkou počáteční krize spojené s pandemií nemoci covid-19 v roce 2020 a globální finanční krize v roce 2009.

Výrazné zpomalení růstu čeká letos rozvinuté ekonomiky, a to na 1,3 procenta z 2,7 procenta v loňském roce. V případě alternativního scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil pod jedno procento. Růst ekonomiky Spojených států se letos podle aktuálního výhledu sníží na 1,6 procenta z loňských 2,1 procenta a eurozóny na 0,8 procenta z 3,5 procenta.

Ukrajinská ekonomika má podle MMF letos klesnout o tři procenta, loni se propadla o 30,3 procenta. Výhled na příští rok však MMF v případě Ukrajiny neposkytl. HDP Ruska se letos zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.

MMF dnes také předpověděl, že celosvětová inflace v letošním roce klesne na sedm procent z loňských 8,7 procenta díky nižším cenám komodit.

Témata:  ekonomika Mezinárodní měnový fond (MMF)

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 8:26

Karlos Vémola dává na rady právníka. Fanoušci mají smůlu

Karlos Vémola po propuštění na kauci fanouškům sliboval, že se vyjádří k obviněním. Na doporučení právního zástupce to nakonec neudělá. Zápasník chce nechat policisty dělat svou práci, věří v rychlé a řádné prošetření případu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.