O kolik se propadne ekonomika ČR? Bankovní asociace vydala novou prognózu

Aktuální odhady ČBA nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.

Ekonomové bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.

Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou nyní podle ČBA závislé zejména na vývoji zahraniční poptávky a obnovení důvěry v ekonomiku. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí, uvedla dnes hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce stoupnout až na dvojnásobek předkrizové úrovně, ale i tak by měla mít ČR nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. "Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Dopady vládních opatření proti šíření koronaviru se podle ČBA týkaly letos zejména soukromých investice a exportů. Pokles soukromých investic analytici odhadují meziročně o 15,7 procent, a meziroční pokles exportu o zhruba 12 procent. Soukromá spotřeba by měla být mimo jiné díky vládním opatřením proti růstu nezaměstnanosti klesnout jen o 3,4 procenta. Vládní spotřeba by naopak díky schváleným podpůrným balíčkům měla stoupnout meziročně o 6,1 procenta.

"Pro Česko je samozřejmě klíčové, co se v příštích měsících a dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky," uvedl ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.

Kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun se podle ekonomů bank dostanou veřejné finance do schodku 8,2 procenta HDP z loňského přebytku 0,2 procenta HDP. V roce 2021 by pak schodek měl klesnout na 4,5 procenta HDP. Za standardních okolností požadují pravidla EU schodek veřejných financí do tří procent HDP.

Veřejný dluh by pak měl letos podle ČBA stoupnout na 39,5 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by pak měl dluh podle odhadů stoupnout až na 42,3 procenta HDP. "V rámci EU bude český veřejný dluh po krizi stále patřit k nižším hodnotám, rychlost nárůstu schodku je však třeba vidět v kombinaci s rozpočtovými dopady na péči o stárnoucí populaci a se stále nedořešenými přístupy k penzijní reformě," uvedl Zámečník.

Rozdíly mezi odhady analytiků k vývoji HDP byly pro letošní i příští rok extrémní, upozornila ČBA. Pro letošní rok se odhady pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta. Růst v příštím roce pak odhadovali mezi 3,5 až 7,1 procenta.

ČNB v květnové prognóze očekává letos pokles HDP o osm procent a příští rok růst o čtyři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní na počátku srpna. Ministerstvo financí podle dubnových odhadů čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Z mezinárodních institucí například OECD letos předpovídá pro českou ekonomiku pokles o 9,6 procenta a příští rok růst o 7,1 procenta.

Témata:  HDP ČR,  ekonomika,  ČBA ,  Česká republika